Do LP přijíždíme po 26hodinové cestě. Původně jsme čekali poklidné odpoledne, máme tedy alespoň poklidný večer. Místním rikšáskům se zde říká tuk-tuky, a hned jednoho z nádraží bereme a vydáváme se hledat ubytování. Co se týče přesných map a Asie, je to trochu nesplnitelný sen. Leckterá ulice nemá název a umístění hostelu na mapě? Plus mínus kilometr je v toleranci. Luang Prabang jako takový je krásný, dost turistický (po dlouhé době potkáváme bílé tváře), ale naštěstí i tak levný a příjemně odpočinkový. Malé městečko plné chrámů - ve staré části dělá dojem, že má každý dům jeden pro sebe. Všude je možné potkat do oranžova oblečené mnichy. Zároveň je tu pestrobarevná nabídka různých pochutin a ty jsou jak laoské/asijské, tak dle bývalé kolonie francouzské - ve městě je spousta bageterií (v tom vlhku moc dlouho křupavé nejsou). Všechno důsledně ochutnáváme a výhercem se stává kopec smažené zeleniny za 10 tisíc Kipů, který se prodává v postranní uličce vedle nočního marketu. K pití jsou všude konečně džusy z rozmixovaného ovoce, velký konkurent dosavadního Beerlaa. Spořádáme jich asi 5.