27. Ráno Asie! Ekatěrinburg! Kocovina!

Včera to bylo parádní, končíme s dvěma Ukrajinci mezi vagony a mezerou sledujeme, kdy přejde Evropa v Asii. Dnes je to o poznání horší. Pár hodin spánku a stakančiky vodky vykonaly své. Ekatěrinburg trávíme v parku, kde čekáme pár hodin na vlak do Verchoturie (zatím nám přijde ošklivý, zítra si mínění napravíme). Ačkoliv máme tentokrát opravdu dost času, na vlak opět běžíme. Ve vlaku pak sedíme dlouhých pět hodin, abychom přijeli do malé vesnice, která jako by sloužila pro natáčení Mrazíka. Spousta dřevěných domů, malovaná okna i ploty. Překvapivě jsou obchody (v 11 v noci!) stále otevřené a vesnice žije, dokonce jezdí místní autobus. Po půl hodině chůze zjišťujeme, že náš dnešní cíl - klášter je ještě dobrých 8km vzdálený a za funkční MHD uprostřed noci jsme velice vděčni. Stačí zamávat a už jedeme… Klášter je vypadá nádherně a to ještě netušíme, co nás čeká uvnitř. K doplnění předávám slovo Zuzce. (viz další den)