Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- denik:16_03_02 [2016/03/07 23:25] – transsib
+++ denik:16_03_02 [2016/03/07 23:45] – transsib
@@ Line 2: / Line 2: @@
 **2. 3.:** Ráno vyrážíme z kempu zpět do města na cestu přes hraniční řeku rio Uruguay – do Uruguaye. Do kempu žádný autobus nejel, ale po cestě nám několikrát v informačním centru, u řidiče i náhodní kolemjdoucí říkali, že tam jezdí autobus číslo 7 s nápisem //Lago//. Doufáme tedy, že jsme ho cestou sem jen nějakou náhodou minuli a dlouhý pěší pochod již nebudeme muset absolvovat. Chyba lávky, v kempu nám konečně správně sdělují, že jezdi jen o sábado y domingo, tedy o sobotě a neděli a že bychom čekali opravdu dlouho. Informovanost mizerná, ale ochota skvělá, velmi přátelská majitelka kempu má cestu autem do města a my se můžeme svézt, už podruhé.
 Kvůli nedostatku peněz hledáme bankomat, jinak se do Uruguaye nedostaneme – bankomat na nádraží ani z jedné ze tří karet nic nevydá, a tak musíme pěšky do centra města, pár km s batohy tam a zpět, nu určitě je to zdravé.. S patřičným obnosem se vracíme na nádraží a nějakou dobu čekáme na autobus přes hranice. Kdovíproč se domníváme, že jezdí každou hodinu. Po nějaké době a marném čekání jdeme opět k Infocentru, abychom zjistili, že autobus jede jen jeden, a to až v šest večer. Rozhodujeme se, že budeme informacím věřit (je fakt, že jsou podávány španělsky, tedy řečí, kterou neovádáme) a vydáváme se znovu dalších pár km na pochod do přístavu, kde snad bude častěji jezdit loď na druhou stranu. Hraniční kontrola je jen pro formu, máme dva pasy (z důvodu možné ztráty) a Zuzka ke kontrole předkládá pas nový, bez vstupního razítka. To se samozřejmě kontrole nelíbí. Zuzka tedy vytahuje pas starší, použitý ke vstupu do země. Slečna u kontroly se diví a samozřejmě se ptá, co mají dva pasy znamenat, nicméně bez znalosti jazyka se špatně odpovídá. Zkusí to ještě párkrát a pak nás nechá být. Následuje kontrola zavazadel – máte nějaké jídlo? Je to jen oblečení? Po chvilce mumlání (otázky jsme rozluštili později) jsme opět propuštěni. Sice působíme jako ignoranti (nebo spíš idioti, pozn.red.) a lidé neschopni základních frázi, ale jedeme! :-) Loď má jet ve tři a my v půl čtvrté konečně opravdu vyplouváme a plavíme se do Uruguaye!
@@ Line 10: / Line 9: @@
 {{gallery>:jam:denik:16_03_02}}
 **
-- 4. 3.:** Noční autobus jede asi pět hodin, takže dorážíme do Montevidea před pátou ranní. Akorát na krátký odpočinek na autobusovém nádraží, které je obrovské a kromě přehnané klimatizace (jako skoro všude) celkem pohodlné. Město je krásné, Zuzce přiznávám, že oproti Sao Paulu je teprve tohle zelené a upravené město. Hodně parků, stromové aleje a krásné pláže (ačkoliv s mořem špinavým zvířeným pískem). V centru  starého města (Ciudad Vieja) lze najít i starší zástavbu, někdy trochu zašlou, ale vcelku pěkně působící dojmem koloniálního města. Původně místo začali osidlovat španělští a italší imigranti (ha, to vysvětluje to neskutečné množství pizzerií!) . Mnoho plotů a zdí je pomalované bezvadným streetartem, kterého je po městě všude plno a vytváří fajn uměleckou atmosféru. Jdeme také na prohlídku místního divadla Teatro Solis otevřeného poprvé už roku 1856, které je nyní čerstvě rekonstruované a domovem dvou stálých ansáblů. Kromě vlastní tvorby je také členem přímých přenosů Opera live a dalších projektů, že se jen divíme.. Překvapuje nás i cenová politika divadla, kdy oproti všemu ostatnímu v Uruguay stojí lístek do celého sálu rovných 150 pesos (asi tak cena kapučína v zdejších kavárnách) a dokonce se pořádají zájezdy, kdy se celé jedno město zvedne a může připraveným vlakem zajet na prohlídku divadla, občerstvení i večerní představení zdarma. Sponzoři (kterých je hodně) či vláda musejí být velice štědří. Ještě navštěvujeme galerii moderního umění (nyní bohužel kvůli rekonstrukci zavřené) sídlící v nádherném pětikřídlém industriálním prostoru, načež Zuzka zařazuje  Montevideo mezi svá oblíbená města. :-) Uruguay nás nestačí překvapovat, z původních představ lehce rozvojové země jsme se zcela vyléčili. Krásná a bezpečná města, pěkné ubytování, co dodat.. snad jen škoda, že na to nemáme peníze. :-)
+- 4. 3.:** Noční autobus jede asi pět hodin, takže dorážíme do Montevidea před pátou ranní. Akorát na krátký odpočinek na autobusovém nádraží, které je obrovské a kromě přehnané klimatizace (jako skoro všude) celkem pohodlné. Město je krásné, Zuzce přiznávám, že oproti Sao Paulu je teprve tohle zelené a upravené město. Hodně parků, stromové aleje a krásné pláže (ačkoliv s mořem špinavým zvířeným pískem). V centru  starého města (Ciudad Vieja) lze najít i starší zástavbu, někdy trochu zašlou, ale vcelku pěkně působící dojmem koloniálního města. Původně místo začali osidlovat španělští a italší imigranti (ha, to vysvětluje to neskutečné množství pizzerií!). Mnoho plotů a zdí je pomalované bezvadným streetartem, kterého je po městě všude plno a vytváří fajn uměleckou atmosféru. Jdeme také na prohlídku místního divadla Teatro Solis otevřeného poprvé už roku 1856, které je nyní čerstvě rekonstruované a domovem dvou stálých ansáblů. Kromě vlastní tvorby je také členem přímých přenosů Opera live a dalších projektů, že se jen divíme.. Překvapuje nás i cenová politika divadla, kdy oproti všemu ostatnímu v Uruguay stojí lístek do celého sálu rovných 150 pesos (asi tak cena kapučína v zdejších kavárnách) a dokonce se pořádají zájezdy, kdy se celé jedno město zvedne a může připraveným vlakem zajet na prohlídku divadla, občerstvení i večerní představení zdarma. Sponzoři (kterých je hodně) či vláda musejí být velice štědří. Ještě navštěvujeme galerii moderního umění (nyní bohužel kvůli rekonstrukci zavřené) sídlící v nádherném pětikřídlém industriálním prostoru, načež Zuzka zařazuje  Montevideo mezi svá oblíbená města. :-) Uruguay nás nestačí překvapovat, z původních představ lehce rozvojové země jsme se zcela vyléčili. Krásná a bezpečná města, pěkné ubytování, co dodat.. snad jen škoda, že na to nemáme peníze. :-)
 {{gallery>:jam:denik:16_03_03}}

User Tools

Site Tools

Differences

Page Tools