This shows you the differences between two versions of the page.
Next revision | Previous revision | ||
denik:16_11_09 [2016/11/27 18:53] – created transsib | denik:16_11_09 [2016/12/25 18:01] (current) – transsib | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
- | ====== | + | ====== |
===== Mandalay ===== | ===== Mandalay ===== | ||
- | **9. 11.:** Za sedmero horami a několika | + | **9. 11.:** Za sedmero horami a dost řekami nachází se město Mandalay. Z Kalawu tam jezdí po ránu dodávky a na řidiči je vidět, že si cestu po horských úbočí dost užívá. Nám vzadu se klikatá cesta líbí o něco méně a mnichovi sedícímu za našimi zády se dokonce nelíbí vůbec. Ještě, že k výbavě každého sedadla patří i nepropustný |
- | **10. 11.:** Začalo pršet. Ačkoliv něco jako kanalizaci můžeme u chodníků vidět (díra v chodníku s betonovými překlady), není všude a hlavně všude nefunguje. Z části ulic se stávají kanály a vody je po kolena. K urychlení dopravy (Mandalay je opravdu velká) si půjčujeme kola za konečně přijatelnou cenu 2000 kyatů (40 kč) a za lehkého deště vyrážíme po okolí. Části města na západ směrem k řece jsou klidnější a zajímavější i pro cestování jen tak, bez cíle. Co prozatím tolik netrápilo menší města (či to nebylo výrazně patrné) jsou odpadky. Zvlášť u břehu řeky mezi nimi lidi bydlí, hrají volejbal, koupou se nebo venčí prasata. Hromady plastu se čas od spálí, ale víceméně jsou všude. Po cestě dokonce narážíme na pagodu Ein Daw Yar, která snad poprvé není uklizená a chodit naboso (do chrámů a k pagodám je nutné se vždy zout) se nám mezi blátem a odpadky moc nechce. Možná ale jen Mandalay trochu křivdíme, poslední dobou dost pršelo a teče vše a všudy. | + | **10. 11.:** Začalo pršet. Ačkoliv něco jako kanalizaci můžeme u chodníků vidět (díra v chodníku s betonovými překlady), není všude a hlavně všude nefunguje. Z části ulic se stávají kanály a vody je po kolena. K urychlení dopravy (Mandalay je opravdu velká) si půjčujeme kola za konečně přijatelnou cenu 2000 Kyatů (40 Kč) a za lehkého deště vyrážíme po okolí. Části města na západ směrem k řece jsou klidnější a zajímavější i pro cestování jen tak, bez cíle. Co prozatím tolik netrápilo menší města (či to nebylo výrazně patrné) jsou odpadky. Zvlášť u břehu řeky mezi nimi lidi bydlí, hrají volejbal, koupou se nebo venčí prasata. Hromady plastu se čas od času spálí, ale víceméně jsou všude. Po cestě dokonce narážíme na pagodu Ein Daw Yar, která snad poprvé není uklizená a chodit naboso (do chrámů a k pagodám je nutné se vždy zout) se nám mezi blátem a odpadky moc nechce. Možná ale Mandalay trochu křivdíme, poslední dobou prší a teče vše a všudy. |
- | **11. 11.:** Dnes prší o něco méně, je čas si vypůjčit motorku a vyrazit na delší cestu. Půjčujeme sice ne zrovna spolehlivý postarší stroj s manuálním řazením, ale za 11000 kyatů (220kč) i s benzínem je to slušná nabídka. Když zrovna nechcípne uprostřed křižovatky, | + | {{gallery> |
+ | **11. 11.:** Dnes prší o něco méně, je čas si vypůjčit motorku a vyrazit na delší cestu. Volíme sice ne zrovna spolehlivý postarší stroj s manuálním řazením, ale za 11000 Kyatů (220 Kč) i s benzínem je to slušná nabídka. Když zrovna nechcípne uprostřed křižovatky, | ||
- | Po zážitcích a nucené návštěvě hospody (leje jako z konve) se vracíme do vesničky Amarapura mrknout na U Pain, nejdelší teakový most na světě postavený roku .... Ten se táhne přes jezero Taung Tha Man Lake a místo místních ho dnes spíš využívají davy nás, turistů. Z mostu je krásně patrný efekt posledních deštivých dnů, hodně chatek na jezeře je zatopených a čas od času jsou vidět stolky a židličky koupající se v jezeře. Místní jsou na to asi zvyklí, lidé čekají na břehu na opadnutí vody a slepice s kuřatama prostě jen chodí po bambusových střechách. | + | {{gallery>: |
+ | Po zážitcích a nucené návštěvě hospody (leje jako z konve) se vracíme do vesničky Amarapura mrknout na U Pain Bridge, nejdelší teakový most na světě postavený roku 1851. Ten se táhne přes jezero Taung Tha Man Lake a místo místních ho dnes spíš využívají davy nás, turistů. Z mostu je krásně patrný efekt posledních deštivých dnů, hodně chatek na jezeře je zatopených a čas od času jsou vidět stolky a židličky koupající se v jezeře. Místní jsou na to asi zvyklí, lidé čekají na břehu na opadnutí vody a slepice s kuřaty prostě jen chodí po bambusových střechách. | ||
- | **12. 11.:** V Mandalay ještě jeden den zůstáváme, | + | {{gallery> |
- | ===== Bagan ===== | + | **12. 11.:** V Mandalay ještě jeden den zůstáváme, |
- | **13. 11.:** Jsme nevyspalí a unavení, ale na palubě. Do Baganu jezdí denně několik expresních lodí za cenu od $40 (Kč) výš, jedou pár hodin a jsou na nich výhradně cizinci. Pokud je dost vody, ve středu a v neděli jezdí krom nich také pomalé lodi pro místní, IWT. Ty přijdou na výrazně příznivějších $15 (), dovolí užívat si řeku s domorodci celých 15 hodin a je na nich celkem fajn " | + | {{gallery> |
- | Co na lodi stojí za odzkoušení je bar, ten jednak dobře vaří (tedy osobně nevyzkoušeno), | + | ===== Bagan ===== |
- | + | ||
- | Do Baganu dorážíme až pozdě večer, platíme nepříjemný vládní poplatek 25000 Kyatů (500 Kč) za vstup a nastává situace, které jsme se báli: není volné ubytování. Nacházíme sice nějaká za $35 a výše, ale to bychom stejně dobře mohli použít booking přes internet. Hledáme levnější hostel a nakonec se daří, přijímá nás přátelká barmská rodinka a můžeme dnes ještě s dvojicí Angličanů přespat na recepci, zítra už v pokoji za krásných $12. Nakonec zjišťujeme, | + | |
- | + | ||
- | **14-15. 11.:** Prohlédnou | + | |
- | + | ||
- | Po areálu jezdíme první den o něco levnějšími koly poháněnými hrubou lidskou silou (námi), druhý den pak přece jen pohodlnější ektromotorkou. Ceny jsou v pohodě 3000 kyatů za dvě kola a 8000 za motorku (60/160 Kč). Jednotlivá místa asi nemá smysl popisovat, zde je důležitější obrazová dokumentace: | + | |
- | **16. 11.: | + | **13. 11.: |
- | První pokus byl předevčírem ve dvě odpoledne. Krom čekajících cestujících celé nádraží spalo. Spal přednosta stanice, spali prodejci lístků, spala ochranka. Když se nakonec povedlo v kanceláři správy budovy někoho najít, ten po sérii telefonátů a probouzení kolegů zjistil, že lístek nám prodají až ve čtyři hodiny. Na nádraží je to 6km do kopce, ale to se nedá nic dělat, vezmeme kola a přijedeme tedy později. Na druhý pokus jsme přijeli něco po čtvrté, abychom zjistili, že lístky také nedostaneme. Obsazení vlaku se píše | + | Co na lodi stojí za odzkoušení je bar, ten jednak dobře vaří (osobně nevyzkoušeno), |
- | Každopádně dnes lístky máme a můžeme nastoupit. Vlak má několik tříd, ale protože jedeme přes noc a cesta samotná trvá asi 20 hodin, pořizujeme jedinou kategorii lístků s možností spaní na lůžku. Vlak je sice špinavý a nedůvěryhodný, | + | {{gallery>: |
- | ===== Yangon ===== | + | Do Baganu dorážíme až pozdě večer, platíme nepříjemný vládní poplatek 25000 Kyatů (500 Kč) za vstup a nastává situace, které jsme se báli: není volné ubytování. Nacházíme sice nějaká za $35 a výše, ale to bychom stejně dobře mohli použít booking přes internet. My hledáme levnější hostel a nakonec se překvapivě daří, přijímá nás přátelská barmská rodinka (v hostelu Lucky Seven) a můžeme dnes ještě s dvojicí Angličanů přespat na recepci, a zítra už v pokoji za krásných $12 (300 Kč). To se nedá odmítnout. Nakonec ke všemu zjišťujeme, |
- | **17. 11.: | + | **14-15. 11.: |
- | **18. 11.:** Krom dalšího procházení města máme dnes také namířeno na nejposvátnější | + | Po areálu jezdíme první den o něco levnějšími koly poháněnými hrubou lidskou silou (námi), druhý den pak přeci jen pohodlnější |
- | ===== Kinpun ===== | + | {{gallery>: |
- | **19. 11.: | + | **16. 11.: |
- | **20. 11.:** Druhé nejsposvátnější místo Barmy je zlatý kámen balancující na hraně skály vysoko v horách. Na místo lze buď poctivě šplhat, nebo si převýšení 1Km užít | + | První pokus proběhl předevčírem |
- | Na to jak zábavná byla cesta nahoru, posvátný kámen už taková atrakce není. Vstupné není nijak drsné, jen 6000 Kyatů (120Kč), ale nahoře je opravdu jen kámen. Je pokrytý zlatem a dle legendy vybalancovaný vlasem Budhy. Nám přijde prostě pěkně usazený. Celé místo by mělo možná o něco lepší atmosféru, kdyby všude v okolí nebyly odpadky. Kam se člověk podívá, jsou svahy pokryté plastem | + | Každopádně dnes lístky máme a můžeme nastoupit. Vlak má několik tříd, ale protože jedeme |
- | Při pěší cestě zpět nás zaráží podezřelá věc. Průběžně okolo celé cesty jsou chatrče, ve kterých se prodává nejrůznější turistický sortiment. Aby při dlouhé cestě nevyhládlo, | + | {{gallery>: |
- | ===== Yagon ===== | ||
- | **21. 11.:** Navracíme se do Yagonu. Opět vlakem, jen tentokrát už ne tak mizerně brzy ráno. Vlak jede v půl jedné | + | [[denik:16_11_01|< |
- | **22. 11.:** Vzhledem ke včerejší příhodě nemáme poslední den v Barmě zrovna aktivní, já převážně ležím v posteli. Odpoledne se ale přeci jen sbíráme, jdeme vyřešit cestovní záležitosti a na poslední barmské jídlo a pivo. Aniž bychom to měli v plánu, narážíme na hospodu s místní specialitou, | + | {{fbc>}} |
- | **23. 11.:** V Barmě končíme a jdeme strávit den v letadle! Přímý let Yangon -> Colombo není, takže cestujeme nejlevněji s AirAsia přes Kuala Lumpur. Odlétáme okolo osmé ráno, přilétáme v deset večer, zabavíme se na dlouho. :-) |