This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revision | ||
denik:16_11_01 [2016/11/12 05:14] – transsib | denik:16_11_01 [2016/12/25 18:02] (current) – transsib | ||
---|---|---|---|
Line 6: | Line 6: | ||
**1. 11.:** Čas na přechod z moderního, klidného a levného Thajska do divočejšího a dražšího Myanmaru právě nastal. Ne snad, že by byla Barma dražší jako taková, ale turistům se tu leckdy nebojí naúčtovat dvojnásobné či větší ceny za cokoliv, a to zcela oficiálně. My každopádně i tak překračujeme hranice a nebojácně pochodujeme přes oddělující most z thajského Mae Sai do barmského Tachileiku. | **1. 11.:** Čas na přechod z moderního, klidného a levného Thajska do divočejšího a dražšího Myanmaru právě nastal. Ne snad, že by byla Barma dražší jako taková, ale turistům se tu leckdy nebojí naúčtovat dvojnásobné či větší ceny za cokoliv, a to zcela oficiálně. My každopádně i tak překračujeme hranice a nebojácně pochodujeme přes oddělující most z thajského Mae Sai do barmského Tachileiku. | ||
- | K pěšímu přechodu využíváme nově otevřená e-víza a když vidíme výbavu na hranicích, jsme až překvapeni, | + | K pěšímu přechodu využíváme nově otevřená e-víza a když vidíme výbavu na hranicích, jsme až překvapeni, |
- | Máme asi hodinovou rezervu na autobus a s klidem ještě zařizujeme simkartu a bavíme se s místními. Pořád ještě s velkým předstihem přicházíme na nádraží a s úsměvem se ptáme na spoj odjíždějící do města Keng Tung. Slečna se také usmívá a informuje nás, že dnes je plno a žádný jiný autobus už nejede, ať prý zkusíme nádraží na konci města. Dobrá tedy, zrovna nádraží sice nenacházíme, | + | {{gallery>: |
- | Vracíme se tedy na hranice a jdeme si na druhý den vyřídit povolení ke vstupu do oblasti. Alespoň si to myslíme. Na hranicích je okénko Tourist office a zde by povolení měli vyřizovat. Nevyřizují. Prý není potřeba a máme jít na nádraží, | + | Máme asi hodinovou rezervu |
- | Jdeme zpět na nádraží, | + | Vracíme se na hranice a jdeme si na druhý den vyřídit povolení ke vstupu do oblasti. Alespoň si to myslíme. Na hranicích je okénko " |
- | Ubytováváme se, navštěvujme místní waty (... nad městem je krásný) a sháníme jídlo. S placením to tu ale nemáme jednoduché. Jako by si barmánci za svoji zemí tolik nestáli. V důvěře jsme směnili | + | Jdeme na nádraží, kde jsme před pár hodinami začínali. Samozřejmě nás ujišťují, |
+ | |||
+ | Ubytováváme se, navštěvujme místní waty (Shwedagon Paya nad městem je krásná) a sháníme jídlo. S placením to tu ale nemáme jednoduché. Jako by si barmánci za svoji zemí tolik nestáli. V důvěře jsme směnili | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
===== Keng Tung ===== | ===== Keng Tung ===== | ||
- | **2. 11.:** Druhý den brzy ráno konečně vyrážíme na autobus. Asi po 20 minutách čekání se konečně jde řešit povolení. Zuzku si berou na motorku (já nemůžu, snídám polívku ;-)) a jde se vyřizovat. Jede se ke včerejšímu Turistickému okénku, kde se najednou povolení překvapivě řešit musí a postupně je na papír uděleno asi deset razítek. Ty deseti dalšími razítky potvrzuje generál s deseti medailemi, aby se dokument mohl nechat desetkrát okopírovat a roznést do deseti různých budov. To vše je hotovo asi deset minut po oficiálním odjezdu autobusu, který naštěstí dnes čeká a my se konečně vydáváme cestu. Pouhých pět hodin dlouhou cestu. | + | **2. 11.:** Druhý den brzy ráno konečně vyrážíme na autobus. Asi po 20 minutách čekání se konečně jde řešit povolení. Zuzku si berou na motorku (já nemůžu, snídám polívku ;-)) a jde se vyřizovat. Jede se ke včerejšímu |
- | Pozn. waty: blízko Thajska jsou chrámy stále označovány jako waty, dále už užívají název | + | //Pozn. waty: blízko Thajska jsou chrámy stále označovány jako waty, dále od hranic |
- | Později odpoledne přijíždíme do Keng Tungu. Neturistického městečka ležícího mezi okolními horami. Teoreticky se zde máme jen na chvilku zastavit a pokračovat dál autobusem k jezeru Inle lake, ale skutečnost se ukazuje být odlišná. Dostáváme se totiž do oblasti, kde myanmarská armáda válčí s povstaleckými skupinami horských kmenů a kde ještě stále kvete produkce .... Velká část země směrem na západ je tedy uzavřená a projet lze jedině s předem schváleným průvodcem a vlastní dopravou. Do autobusu pro místní vás nepustí. Musíme lehce upravit plán a k velké radosti Zuzky hledáme nejlevnější letenky do přístupné části země. Za dva dny nám to letí. | + | {{gallery> |
- | **3. 11.:** Rádi bychom si k průzkumu okolí půjčili motorku nebo kolo, ale ani to se nedaří. V případě motorky se nás nejdříve ptají, jestli máme řidičák, pak jestli máme i mezinárodní řidičák a po odsouhlasení obojího nám sdělí, že cizinci mají řízení zakázáno. Kolo bychom si prý půjčit mohli, ale za 15 dolarů na den (takové kolo musí jezdit samo) je to i nás, bohaté zápaďáky, | + | Později odpoledne přijíždíme do Keng Tungu. Neturistického městečka ležícího mezi okolními horami. Teoreticky se zde máme jen na chvilku zastavit a pokračovat dál autobusem k jezeru Inle lake, ale skutečnost se ukazuje být dosti odlišná. Dostáváme se totiž do oblasti, kde myanmarská armáda válčí s povstaleckými skupinami horských etnik a kde ještě stále kvete produkce opia. Velká část země směrem na západ je tedy uzavřená a projet lze jedině s předem schváleným drahým průvodcem a jeho vlastní dopravou. Do autobusu pro místní vás nepustí. Musíme lehce upravit plán a k velké radosti Zuzky hledáme nejlevnější letenky do přístupné části země. Za dva dny nám to letí. :-) |
+ | |||
+ | //Pozn. povstalecké skupiny: území Barmy rozhodně není jednotné a ačkoliv střed země je klidný a bezpečný, u pohraničních a odlehlejších oblastí je tomu často jinak. Na území operují ozbrojené skupiny požadující nezávislost nebo určitou formu autonomity svých území. Zatímco hodně odbojových skupin bylo rozpuštěno a přibližně třináct existujících uznalo jednotný stát Myanmar a spolupracuje, | ||
+ | |||
+ | **3. 11.:** Rádi bychom si k průzkumu okolí půjčili motorku nebo kolo, ale ani to se nedaří. V případě motorky se nás nejdříve ptají, jestli máme řidičák, pak jestli máme i mezinárodní řidičák a po odsouhlasení obojího nám sdělí, že cizinci mají řízení zakázáno. Kolo bychom si prý půjčit mohli, ale za 15 dolarů na den (takové kolo musí jezdit samo) je to i na nás, bohaté zápaďáky, | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
===== Inle Lake ===== | ===== Inle Lake ===== | ||
- | **4. 11.:** Jelikož nemáme jinou možnost, čeká nás dnes přelet letadlem do necelou hodinu vzdáleného města Heho u jezera Inle. Od vnitrostátních letů v Barmě toho moc nečekáme. Letíme sice s Yangon Airways, které vlastní místní drogový kartel (z bývalých povstaleckých skupin na východě země) a mohlo by jít o bohaté aerolinky, ale jisti si nejsme. Po příjezdu na letiště | + | **4. 11.:** Jelikož nemáme jinou možnost, čeká nás dnes přelet letadlem do necelou hodinu vzdáleného města Heho u jezera Inle. Od vnitrostátních letů v Barmě toho moc nečekáme. Letíme sice s Yangon Airways, které vlastní místní drogový kartel (z bývalých povstaleckých skupin na východě země) a mohlo by jít o bohaté aerolinky, ale jisti si tím nejsme. Po příjezdu na letiště nepochybujeme. To tvoří jedna budova a louka s nedlouhou přistávací dráhou. Letištní hala připomíná autobusovou zastávku v horším stavu a většinu výzdoby |
- | **5. 11.:** Městečko Nyuangshwe sice leží blízko jezera, ale úplný břeh to není. Ono by to ani jednoduše nešlo, jezero je zarostlé a na mnoha místech pokryté spíše rostlinami a bahnem než vodou. Abychom se k vodě dostali blíže, můžeme si buď v městském přístavu pronajmout loď, nebo u některé z mnoha půjčoven sehnat podstatně levnější kolo. Nezavrhujeme ani jednu variantu, ale na dnešek volíme cestu po zemi. Půjčovné nás přijde na 1500 kyatů na den (30 Kč), což bereme jako poctivou nabídku a vyrážíme. Podél každé strany jezera vede silnice směrem na jih, celé jezero se jednoduše objet nedá, ale kdo stojí o okruh, může uprostřed nasednout i s kolem na loď a nechat se za 8000 kyatů přepravit přes jezero napříč. My šetříme a tak si vše hezky odšlapeme. | + | {{gallery> |
- | **6. 11.:** Zatímco včera jsme se drželi výhradně na souši, dnes se naopak vydáme na hladinu jezera. Podařilo se nám sehnat výlet až na jižní konec jezera za 18000 kyatů ( Kč), celá cesta trvá okolo sedmi hodin a tak je cena více než ospravedlnitelná. Kdo sežene | + | **5. 11.:** Městečko Nyaungshwe sice leží blízko jezera, ale úplný břeh to není. Ono by to ani jednoduše nešlo, jezero je zarostlé a na mnoha místech pokryté spíše rostlinami a bahnem než vodou. Abychom se k vodě dostali blíže, můžeme si buď v městském přístavu pronajmout loď, nebo u některé z mnoha půjčoven sehnat podstatně levnější kolo. Nezavrhujeme ani jednu variantu, ale na dnešek volíme cestu po zemi. Půjčovné nás přijde na 1500 kyatů na den (30 Kč), což bereme jako poctivou nabídku a vyrážíme. Podél každé strany jezera vede silnice směrem na jih, celé jezero se jednoduše objet nedá, ale kdo stojí o okruh, může uprostřed nasednout i s kolem na loď a nechat se za 8000 kyatů přepravit přes jezero napříč. My šetříme, takže si vše hezky odšlapeme. :-) Projížďka po zelených polích rýže a kukuřice je skvělá, čas od času projedeme okolo nějakého toho kyaungu (watu/ |
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | **6. 11.:** Zatímco včera jsme se drželi výhradně na souši, dnes se naopak vydáme na hladinu jezera. Podařilo se nám sehnat výlet až na jižní konec jezera za 18000 Kyatů (360 Kč), celá cesta trvá okolo sedmi hodin, cena je tudíž celkem | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
===== Kalaw ===== | ===== Kalaw ===== | ||
- | **7. 11.:** Vlak do města Kalaw neodjíždí přímo od jezera, | + | **7. 11.:** Vlak do města Kalaw neodjíždí přímo od jezera, jak bychom si přáli, ale až z města |
+ | |||
+ | Do Kalawu dorážíme něco po jedné hodině. Sháníme snad nejlevnější ubytování ve městě za 12000 kyatů (240 Kč pro dva) a rovnou vyrážíme na pochod. Jednak ubytovaní je spíš titěrná garáž, kam se kromě postele nic jiného nevejde a pak Kalaw je známý pro své treky po okolí. Dnes volíme kratší cestu do nedalekých jeskyň obydlených stovkami soch buddhů a nahoru na Hnee Payu, kde v tureckém sedu již dobrých 500 let shlíží na svět pod sebou Buddha. Sice jen jeden, ale za to docela velký a celý pozlacený. | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | **8. 11.:** Včera jsme prošli město, ale hlavní gró Kalawu zůstává v procházkách po širším okolí, hlavně do místních hill-tribe villages, původních vesnic místních obyvatel. Jde si zaplatit vedený výlet s průvodcem, ale kdo je šikovný (jako my, samozřejmě), | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
- | Do Kalawu dorážíme něco po jedné hodině. Sháníme snad nejlevnější ubytování ve městě za 12000 kyatů (240 Kč pro dva) a rovnou vyrážíme na pochod. Jednak ubytovaní je vlastně titěrná garáž, kam se krom postele nic jiného nevejde a pak Kalaw je prostě známý pro své treky po okolí. Dnes volíme kratší cestu ve městě a to do nedalekých jeskyň obydlených stovkami soch budhů a nahoru na ..., kde v tureckém sedu již dobrých 500 let shlíží na svět pod sebou budha sice jen jeden, ale za to docela velký a celý pozlacený. | + | [[denik: |
- | **8. 11.:** Včera jsme prošli město, ale hlavní gró Kalawu zůstává v procházkách po širším okolí a to hlavně do místních hill-tribe villages, tedy do vesnic původních obyvatel. Jde si zaplatit vedený výlet s průvodcem, ale kdo je šikovný (jako my, samozřejmě), | + | {{fbc>}} |