This shows you the differences between two versions of the page.
Next revision | Previous revisionLast revisionBoth sides next revision | ||
denik:19_01_17 [2019/01/26 23:38] – created transsib | denik:19_01_17 [2019/12/13 04:12] – transsib | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
- | ====== | + | ====== |
+ | |||
+ | **17. 1. 2019** Nechceme být za masňáky, kdepak si vše dohodnout předem a za veliké peníze jet pohodlně až na místo, to by nebylo ono. Pěkně jdeme na místní MHD (vznešeně Rapid BUS) a po vlastních na autobusák. Lístky na MHD jsou vyvedené moderně s QR kódem a automatickými turnikety, jen zjevně investice do provozu převýšily nároky na lidskou práci, a tak vedle nefunkčních bran sedí mužík, který zakoupený lístek prostě natrhne. Na autobusáku se snažíme smlouvat s přibližně dvěma stovkami různých nahaněčů. Vyznat se v tom nejde a jediná možnost je obejít cestovní kanceláře v malé zaprášené budově. Zde nakonec pořizujeme přímý spoj z Dar es Salámu do Lushota a to za 30000 (300kč), i když nám cena k ujetým 350 kilometrům přišla adekvátní, | ||
+ | |||
+ | Přes neodbytné prodejce se dostáváme k autobusu - abychom zjistili, že slibovaný odjezd se neblíží ani náhodou, jde pouze o jakýsi " | ||
+ | |||
+ | Pokud jsme si mysleli, že autobusové šílenství sídlí převážně v Indii, hrubě jsme se mýlili. Méně ozdob a divokého osvětlení, | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | Jak vyčerpávající byla cesta, tak skvělou odměnu nám připravilo Lushoto. Autobus nás vyhodil na tmavé hliněné návsi, ze které jsme nicméně neomylně našli do pěti minut otevřenou hospodu i skvělou restauraci. Vychlazené pivo za 2000 šilinků a jídlo za 4000. 60 korun za nabídku, co se neodmítá. 2000 za pivo utrácíme ještě několikrát. Spokojeni smlouváme taxi, které nás za 3000 šilinků veze nahoru do kopce do ubytování Misonge cottage a zde spokojeni usínáme ve své vlastní malé chatičce. | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | Ubytování zmiňuji, protože právě přes něj dohadujeme průvodce na další tři dny. Provází jak samotný majitel ubytování (s dobrou angličtinou), | ||
+ | |||
+ | **19. 1. 2019** Sbalili jsme sebe a Kassima na cestu a vyrážíme do vesnic. Vyprávění pokračuje v obrazové dokumentaci: | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | **22. 1. 2019** Vstáváme v Mtae Hill lodge ukrutně brzo ráno. Před pátou jsme z postele a vyrážíme na bus. Ten poskakuje po nezpevněných cestách a snad jen vůlí řidiče drží při sobě. Vracíme se zpět do Lushota, kde snídáme suché chapati a samosy a přesedáme na přímý autobus jedoucí v 11 hodiny do Dar es Salámu. Tentokrát se daří koupit lístek za správnou cenu, tedy 20 000 šilinků (200kč). Co se naopak oproti minule nemění je 9 hodinová cesta ve vedru a s tím zcela stejným (!) hudebním a filmovým doprovodem. Bizarností není nikdy dost. | ||
+ | |||
+ | **23. 1. 2019** Za dva dny mě čeká cesta zpět na do Evropy a opětovné zapojení do pracovního procesu. Abych odjel z Tanzánie alespoň o něco vzdělanější, | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | **24. 1. 2019** Nedá se nic dělat, datum letenky značí odlet zítra ráno a my překonáváme asi 40km zpět na Zanzibar, odkud letadlo v šest ráno letí. Spíme vedle mešity. Víme proč, s bohoslužbou ve čtyři ráno prostě není možné zaspat. | ||
+ | |||
+ | Tanzánie má svá specifika, dost možná se nestane mou oblíbenou zemí, ale i tak ta krátká a malá ochutnávka rozhodně stála za to. Já odlétám, ale Zuzka ještě na blíže neurčenou dobu zůstává. Slíbila, že další stránky deníku přidá, no uvidíme! | ||
+ | |||
+ | |||