User Tools

Site Tools


denik:19_01_11

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revisionPrevious revision
Next revision
Previous revision
denik:19_01_11 [2019/01/26 10:05] transsibdenik:19_01_11 [2019/12/13 05:06] (current) transsib
Line 21: Line 21:
 Paje je snad ještě rozpálenější než Stone Town, pláže jsou nádherně bílé, písek jemný, moře průzračně modré a do toho se nám nepříjemně připaluje každý nekrytý kousek kůže. V zásadě jediná záchrana je vrhnout se do jedné z pobřežních restaurací, kde servírují dobře vychlazené pivo za ještě celkem použitelnou cenu 5000 šilinků, tedy okolo 50 korun. Na jídlo zde ani nepomýšlíme, to v podobných zařízeních leze hravě přes 200 kč. Na to je mnohem lepší vrátit se zpět do středu vesnice, kde stejný pokrm najednou stojí jen 6000 šilinků, a to je v zásadě jedno pivo. Paje je snad ještě rozpálenější než Stone Town, pláže jsou nádherně bílé, písek jemný, moře průzračně modré a do toho se nám nepříjemně připaluje každý nekrytý kousek kůže. V zásadě jediná záchrana je vrhnout se do jedné z pobřežních restaurací, kde servírují dobře vychlazené pivo za ještě celkem použitelnou cenu 5000 šilinků, tedy okolo 50 korun. Na jídlo zde ani nepomýšlíme, to v podobných zařízeních leze hravě přes 200 kč. Na to je mnohem lepší vrátit se zpět do středu vesnice, kde stejný pokrm najednou stojí jen 6000 šilinků, a to je v zásadě jedno pivo.
  
-Zatímco Stone Town jsme ještě procházeli a užívali malé uličky, práci stavitelů a řezbářů, v Paje jen ležíme a snažíme se rozumně střídat bazén a plácání se na pláži - plácání doslova, při odlivu je zde do půl metru vody a ten trvá většinu dne (alespoň toho našeho, líného).+Zatímco ve Stone Town jsme se ještě procházeli a užívali malé uličky, práci stavitelů a řezbářů, v Paje jen ležíme a snažíme se rozumně střídat bazén a plácání se na pláži - plácání doslova, při odlivu je zde do půl metru vody a ten trvá většinu dne (alespoň toho našeho, líného).
  
-**15. 1.** Protože nicnedělání jde dělat jen po krátkou dobu, dáváme se znovu do pohybu. Na křižovatce v Paje, jak jinak než rozpálené, čekáme na dala-dala a za dalších bezva 40 korun se dostáváme až do centra Stone Town. Míříme k ubytování, do trochu levnější čtvrti u rybího trhu. Určitě se bude jednat o zajímavý autentický zážitek. A opravdu, vidět toho sice moc není, ale za to pachově lze blízkost trhu, potažmo ubytování, rozpoznat jednoznačně. Alespoň je ubytování blízko přístavu a přesně tam my zítra budeme potřebovat, trajektem se chystáme přeplavit do Dar es Salaamu.+**15. 1.** Protože nicnedělání jde dělat jen po krátkou dobu, dáváme se znovu do pohybu. Na křižovatce v Paje, jak jinak než rozpálené, čekáme na dala-dala a za dalších bezva 40 korun se dostáváme až do centra Stone Town. Míříme k ubytování, do trochu levnější čtvrti u rybího trhu. Určitě se bude jednat o zajímavý autentický zážitek. A opravdu, vidět toho sice moc není, ale za to pachově lze blízkost trhu, potažmo ubytování, rozpoznat jednoznačně. Alespoň je ubytování blízko přístavu a přesně tam my zítra potřebujeme, trajektem se chystáme přeplavit do Dar es Salaamu.
  
 {{gallery>:tan:19_01_15}} {{gallery>:tan:19_01_15}}
Line 29: Line 29:
 **16. 1.** Před samotnou cestou na druhý břeh ještě vyrážíme na jednu z klasických turistických záležitostí a to sice na výlet do "spice farm", tedy za farmáři produkujícími koření. Nejsme si jisti, zda jsme jen špatně narazili, nebo takto končí většina nabídek, ale jsme poněkud na rozpacích. Samotná cesta přijde na $15, přičemž má trvat přinejmenším 5 hodin. Ne, že by nebyla prohlídka zajímavá, jak roste vanilka, skořice nebo pepř a hřebíček si člověk běžně nedokáže představit, ale délka ono představování trvala jen něco přes hodinu. Další hodinu pak zabral převoz a snaha z nás vymáčknout další peníze prodejem produktů či prostým spropitným. Pro případné další návštěvníky, bacha na cestovku hned za hotelem Dhow Palace. :) **16. 1.** Před samotnou cestou na druhý břeh ještě vyrážíme na jednu z klasických turistických záležitostí a to sice na výlet do "spice farm", tedy za farmáři produkujícími koření. Nejsme si jisti, zda jsme jen špatně narazili, nebo takto končí většina nabídek, ale jsme poněkud na rozpacích. Samotná cesta přijde na $15, přičemž má trvat přinejmenším 5 hodin. Ne, že by nebyla prohlídka zajímavá, jak roste vanilka, skořice nebo pepř a hřebíček si člověk běžně nedokáže představit, ale délka ono představování trvala jen něco přes hodinu. Další hodinu pak zabral převoz a snaha z nás vymáčknout další peníze prodejem produktů či prostým spropitným. Pro případné další návštěvníky, bacha na cestovku hned za hotelem Dhow Palace. :)
  
-Protože máme dost času, stíháme krásně odpolední trajekt ve čtyři a po vyplnění nezbytných dokumentů (lejstro je potřeba vždy) se během dvou hodin přesuneme od břehu Zanzibaru na břeh kontinentální Tanzánie. Dobré poznamenat, že vízum stačí jedno a stejně tak sim karta.+Protože máme dost času, stíháme krásně odpolední trajekt ve čtyři a po vyplnění nezbytných dokumentů (lejstro je potřeba vždy) se během dvou hodin přesuneme od břehu Zanzibaru na břeh kontinentální Tanzánie. Dobré poznamenat, že vízum stačí jedno a stejně tak sim karta (Zantel funguje dobře všude).
  
 {{gallery>:tan:19_01_16}} {{gallery>:tan:19_01_16}}
Line 38: Line 38:
  
  
 +[[denik:19_01_17|Do hor >]]
  
denik/19_01_11.txt · Last modified: 2019/12/13 05:06 by transsib