User Tools

Site Tools


denik:16_11_17

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
denik:16_11_17 [2016/12/10 10:26]
transsib
denik:16_11_17 [2016/12/25 18:52] (current)
transsib
Line 3: Line 3:
 ===== Yangon ===== ===== Yangon =====
  
-**17. 11.:** Do Yangonu přijíždíme překvapivě na čas. Ubytováváme se na 34. ulici, kde je co pár metrů levný hostel a vycházíme ​alespoň na malou obhlídku. Samotné centrum města historicky tolik zajímavé není, většina majestátních budov je koloniální éry a výraznější je snad jen centrální Sula Pagoda a vedle v parku ležící památník nezávislosti. Co to ale vynahrazuje je život na ulicích, všudepřítomné stánky s jídlem, ovocem, oblečením a množstvím praktických doplňků (levné hodinky a kleštičky na nehty). Navíc v podstatě hned vedle pagody Sula nacházíme malou hospůdku s točeným pivem, kde ten večer (i následující) trávíme až podezřele hodně času.+**17. 11.:** Do Yangonu přijíždíme překvapivě na čas. Ubytováváme se na 34. ulici, kde je co pár metrů levný hostel a vyrážíme ​alespoň na malou obhlídku. Samotné centrum města historicky tolik zajímavé není, většina majestátních budov je koloniální éry a výraznější je snad jen centrální Sula Pagoda a vedle v parku ležící památník nezávislosti. Co to ale vynahrazuje je život na ulicích, všudepřítomné stánky s jídlem, ovocem, oblečením a množstvím praktických doplňků (levné hodinky a kleštičky na nehty). Navíc v podstatě hned vedle pagody Sula nacházíme malou hospůdku s točeným pivem, kde ten večer (i všechny ​následující) trávíme až podezřele hodně času.
  
 {{gallery>:​ims:​16_11_17}} {{gallery>:​ims:​16_11_17}}
  
-**18. 11.:** Krom dalšího procházení města máme dnes také namířeno na nejposvátnější místo Barmy, na Shwedagon ​pagodu. Ta není zcela v centru města, ale doslova za pár korun k ní má jezdit autobus číslo 43. V latince jednoduché,​ v místních bulinkách ​horší. Obrázek má vypadat trochu jako sova, a tak hledáme autobus s opeřencem. K naší velké radosti se trefujeme přesně a vyrážíme. Na pagodu je poměrně drahé vstupné 8000 Kyatů (160 Kč), ale zrovna sem se utracené peníze vyplatí. Pagoda je nádherná a obrovská. V areálů i hned u pagody ​je nepočítaně menších, které stejně jako velká předloha září zlatem. Navštěvujeme místo, kde sám Budha zanechal otisky svých nohou (musel být obří, otisk je dobrý metr dlouhý) a podstupujeme rituál polévání oltáře (složeného z budhy a zvířete) vodou. Oltář přitom není ledajaký, každý zde má svůj podle dne narození. U Shwedagon pagody ​jde v klidu strávit několik hodin, klidně i sezením a pozorováním místních. Ti zpívají, modlí se, zapalují svíčky i olejové lampy a samozřejmě také polévají. Báječné, odcházíme až za tmy. +**18. 11.:** Kromě dalšího procházení města máme dnes také namířeno na nejposvátnější místo Barmy, na pagodu ​Shwedagon. Ta není zcela v centru města, ale doslova za pár korun k ní má jezdit autobus číslo 43. V latince jednoduché,​ v místním bublinkovém písmu ​horší. Obrázek má vypadat trochu jako sova, a tak hledáme autobus s opeřencem. K naší velké radosti se trefujeme přesně a vyrážíme. Na pagodu je poměrně drahé vstupné 8000 Kyatů (160 Kč), ale zrovna sem se utracené peníze vyplatí. Pagoda je nádherná a obrovská. V areálu ​je nepočítaně menších ​pagod, které stejně jako velká předloha září zlatem. Navštěvujeme místo, kde sám Buddha ​zanechal otisky svých nohou (musel být obří, otisk je dobrý metr dlouhý) a podstupujeme rituál polévání oltářů se jmény dnů v týdnů. Oltář přitom není ledajaký, každý ​si zde má vodou polít ​svůj podle jeho dne narození. U Shwedagon pagody ​lze v klidu strávit několik hodin, klidně i sezením a pozorováním místních. Ti zpívají, modlí se, zapalují svíčky i olejové lampy a samozřejmě také polévají. Báječné, odcházíme až za tmy. 
 + 
 {{gallery>:​ims:​16_11_18}} {{gallery>:​ims:​16_11_18}}
  
 ===== Kinpun ===== ===== Kinpun =====
  
-**19. 11.:** Z nejposvátnějšího místa Barmy pojedeme na druhé nejposvátnější! Vlak jede v nepochopitelných čtvrt na osm ráno, což pro nás znamená pochopitelně nepříjemné vstávání. Naštěstí je cesta docela pohodlná, barmánci nám stále něco (za drobný poplatek) servírují a pěkně to utíká. Za skoro standardních pět hodin jsme ve vesnici Kyaikto. Z té se ještě na kámen vyrazit nedá, nýbrž musíme přeplněnou větší rikšou jet asi půl hodiny pod hory do vesnice Kinpun. Rikša je natolik plná lidí, že ty přetékají a část nás cestuje nahoře na střeše. Jednou rukou se člověk drží krosny, druhou se snaží alespoň trochu držet železné ohrádky rikšy pod sebou. Cesta naštěstí není moc dlouhá. V Kinpunu už dnes zůstaneme, chceme trochu projít okolí a hlavně poctivě oslavit Zuzky narozeniny.+**19. 11.:** Z nejposvátnějšího místa Barmy pojedeme na druhé nejposvátnější! Vlak jede v nepochopitelných čtvrt na osm ráno, což pro nás znamená pochopitelně nepříjemné vstávání. Naštěstí je cesta docela pohodlná, barmánci nám stále něco (za drobný poplatek) servírují a pěkně to utíká. Za skoro standardních pět hodin jsme ve vesnici Kyaikto. Z té se ještě na kámen vyrazit nedá, nýbrž musíme přeplněnou větší rikšou jet asi půl hodiny pod hory do vesnice Kinpun. Rikša je natolik plná lidí, že přetékají a část nás cestuje nahoře na střeše. Jednou rukou se člověk drží krosny, druhou se snaží alespoň trochu držet železné ohrádky rikšy pod sebou. Cesta naštěstí není moc dlouhá. V Kinpunu už dnes zůstaneme, chceme trochu projít okolí a hlavně poctivě oslavit Zuzky narozeniny.
  
 {{gallery>:​ims:​16_11_19}} {{gallery>:​ims:​16_11_19}}
Line 21: Line 21:
 {{ youtube>​SSg_RFyqhNA?​small }} {{ youtube>​SSg_RFyqhNA?​small }}
  
-Na to jak zábavná byla cesta nahoru, posvátný kámen už taková atrakce není. Vstupné není nijak drsné, jen 6000 Kyatů (120Kč), ale nahoře je opravdu jen kámen. Je pokrytý zlatem a dle legendy vybalancovaný vlasem ​Budhy. Nám přijde prostě pěkně usazený. Celé místo by mělo možná o něco lepší atmosféru, kdyby všude v okolí nebyly odpadky. Kam se člověk podívá, jsou svahy pokryté plastem a papírem a trochu to na kouzlu a celé svátosti ubírá. Na druhou stranu jsou odsud krásné výhledy a Zlatým kamenem výlet nekončí. Hned vedle navazuje vesnička Kyaiktiyo (neplést s nádražím Kyaikto) ve které jsou nejrůznější stánky a dvě další pagody.+Na to jak zábavná byla cesta nahoru, posvátný kámen už taková atrakce není. Vstupné není nijak drsné, jen 6000 Kyatů (120Kč), ale nahoře je opravdu jen kámen. Je pokrytý zlatem a dle legendy vybalancovaný vlasem ​Buddhy ukrytým v malém pomníčku na vrcholku kamene. Nám přijde prostě pěkně usazený. Celé místo by mělo možná o něco lepší atmosféru, kdyby všude v okolí nebyly odpadky. Kam se člověk podívá, jsou svahy pokryté plastem a papírem a trochu to na kouzlu a celé svátosti ubírá. Na druhou stranu jsou odsud krásné výhledy a Zlatým kamenem výlet nekončí. Hned vedle navazuje vesnička Kyaiktiyo (neplést s nádražím Kyaikto) ve které jsou nejrůznější stánky a dvě další pagody.
  
 Při pěší cestě zpět nás zaráží podezřelá věc. Průběžně okolo celé cesty jsou chatrče, ve kterých se prodává nejrůznější turistický sortiment. Aby při dlouhé cestě nevyhládlo,​ jde tuhle uzobnout kuřecí stehýnko, tamhle křidýlko. Je už pozdě večer, na cestě jsme prakticky jen my a stejně jsou mísy masa plné. Tohle nemůže nikdo sníst po celý den, natožpak teď během jedné dvou hodin. Jediné vysvětlení je, že maso prostě na horku a sluníčku čeká, jeden, druhý a třeba třetí den, než si ho nějaký dobrovolník všimne a za malý peníz pořídí nejen stravu, ale i slušnou otravu. Nevíme to jistě, ale moc by nás četnost konzumace, trvanlivost,​ i možná otrava z jídla zajímala. Při pěší cestě zpět nás zaráží podezřelá věc. Průběžně okolo celé cesty jsou chatrče, ve kterých se prodává nejrůznější turistický sortiment. Aby při dlouhé cestě nevyhládlo,​ jde tuhle uzobnout kuřecí stehýnko, tamhle křidýlko. Je už pozdě večer, na cestě jsme prakticky jen my a stejně jsou mísy masa plné. Tohle nemůže nikdo sníst po celý den, natožpak teď během jedné dvou hodin. Jediné vysvětlení je, že maso prostě na horku a sluníčku čeká, jeden, druhý a třeba třetí den, než si ho nějaký dobrovolník všimne a za malý peníz pořídí nejen stravu, ale i slušnou otravu. Nevíme to jistě, ale moc by nás četnost konzumace, trvanlivost,​ i možná otrava z jídla zajímala.
Line 29: Line 29:
 ===== Yagon ===== ===== Yagon =====
  
-**21. 11.:** Navracíme se do Yagonu. Opět vlakem, jen tentokrát už ne tak mizerně brzy ráno. Vlak jede v půl jedné a my vše stíháme, dokonce nacházíme hospodu s pivem, ale nedaří se nám sehnat rozumné jídlo. Až na nádraží teprve objevujeme stánek s masovým curry. Zuzka si nedává, ale já se neudržím a kousek kuřete v oleji do sebe cpu. Jak že to vypadá otrava jídlem? Už víme! Přibližně dva dny člověka bolí nejen žaludek, ale i svaly po celém těle a má slušnou horečku. Ani běžný lék (studené pivo) výjimečně nepomáhá. V Yangonu stejně trochu oslavujeme (dnes mám narozeniny zas já), ale dobré to není. Pociťuji na sobě tíhu let plnou vahou.+**21. 11.:** Navracíme se do Yangonu. Opět vlakem, jen tentokrát už ne tak mizerně brzy ráno. Vlak jede v půl jedné a my vše stíháme, dokonce nacházíme hospodu s pivem, ale nedaří se nám sehnat rozumné jídlo. Až na nádraží teprve objevujeme stánek s masovým curry. Zuzka si nedává, ale já se neudržím a kousek kuřete v oleji do sebe cpu. Jak že to vypadá otrava jídlem? Už víme! Přibližně dva dny člověka bolí nejen žaludek, ale i svaly po celém těle a má slušnou horečku. Ani běžný lék (studené pivo) výjimečně nepomáhá. V Yangonu stejně trochu oslavujeme (dnes mám narozeniny zas já), ale dobré to není. Pociťuji na sobě tíhu let plnou vahou.
  
 {{gallery>:​ims:​16_11_21}} {{gallery>:​ims:​16_11_21}}
denik/16_11_17.txt · Last modified: 2016/12/25 18:52 by transsib