User Tools

Site Tools


denik:16_11_09

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
denik:16_11_09 [2016/12/10 10:27]
transsib
denik:16_11_09 [2016/12/25 18:01] (current)
transsib
Line 13: Line 13:
 {{gallery>:​ims:​16_11_11a}} {{gallery>:​ims:​16_11_11a}}
  
-Po zážitcích a nucené návštěvě hospody (leje jako z konve) se vracíme do vesničky Amarapura mrknout na U Pain, nejdelší teakový most na světě postavený roku 1851. Ten se táhne přes jezero Taung Tha Man Lake a místo místních ho dnes spíš využívají davy nás, turistů. Z mostu je krásně patrný efekt posledních deštivých dnů, hodně chatek na jezeře je zatopených a čas od času jsou vidět stolky a židličky koupající se v jezeře. Místní jsou na to asi zvyklí, lidé čekají na břehu na opadnutí vody a slepice s kuřatama prostě jen chodí po bambusových střechách.+Po zážitcích a nucené návštěvě hospody (leje jako z konve) se vracíme do vesničky Amarapura mrknout na U Pain Bridge, nejdelší teakový most na světě postavený roku 1851. Ten se táhne přes jezero Taung Tha Man Lake a místo místních ho dnes spíš využívají davy nás, turistů. Z mostu je krásně patrný efekt posledních deštivých dnů, hodně chatek na jezeře je zatopených a čas od času jsou vidět stolky a židličky koupající se v jezeře. Místní jsou na to asi zvyklí, lidé čekají na břehu na opadnutí vody a slepice s kuřaty prostě jen chodí po bambusových střechách.
  
 {{gallery>:​ims:​16_11_11b}} {{gallery>:​ims:​16_11_11b}}
  
-**12. 11.:** V Mandalay ještě jeden den zůstáváme,​ ale tentokrát už projíždíme město samotné. Pro lepší orientaci se hodí vylézt na Mandalay Hill a na něm postavenou pagodu Sutaungpyae. Z té je skvělý výhled na město a dle průvodce si zde okolní mniši trénují svoji angličtinu s cizinci. Nás neodchytává mnich, nýbrž student angličtiny,​ ale i tak se dozvídáme dost zajímavých informací. Hodně o chybějícím sociálním systému v Barmě, o sdílení domácnosti s rodiči až do svatby nebo jak nám závidí ​vánoce ​a dárky. :-) Zítra se rozjedeme lodí do Baganu, která kdo ví proč vyráží v 5:30 ráno. Moc hodin nezbývá a radši jdeme co nejdříve do postele.+**12. 11.:** V Mandalay ještě jeden den zůstáváme,​ ale tentokrát už projíždíme město samotné. Pro lepší orientaci se hodí vylézt na Mandalay Hill a na něm postavenou pagodu Sutaungpyae. Z té je skvělý výhled na město a dle průvodce si zde okolní mniši trénují svoji angličtinu s cizinci. Nás neodchytává mnich, nýbrž student angličtiny,​ ale i tak se dozvídáme dost zajímavých informací. Hodně o chybějícím sociálním systému v Barmě, o sdílení domácnosti s rodiči až do svatby nebo jak nám závidí ​Vánoce ​a dárky. :-) Zítra se rozjedeme lodí do Baganu, která kdo ví proč vyráží v 5:30 ráno. Moc hodin nezbývá a radši jdeme co nejdříve do postele.
  
 {{gallery>:​ims:​16_11_12}} {{gallery>:​ims:​16_11_12}}
Line 23: Line 23:
 ===== Bagan ===== ===== Bagan =====
  
-**13. 11.:** Jsme nevyspalí a unavení, ale na palubě. Do Baganu jezdí denně několik expresních lodí za cenu od $40 (1000 Kč) výš, jedou pár hodin a jsou na nich výhradně cizinci. Pokud je dost vody, ve středu a v neděli jezdí krom nich také pomalé lodi pro místní, IWT (Inland Water Transport). Ty přijdou na výrazně příznivějších $15 (380 Kč), dovolí užívat si řeku s domorodci celých 15 hodin a je na nich celkem fajn "​ekonomická"​ atmosféra. Z deníku pár let zpátky jsme se dočetli ​ojedinělém zážitku. Ten sice potvrdit nemůžeme, protože nakonec i na téhle lodi byla cizinců většina, ale pořád lepší než speciální turistická doprava.+**13. 11.:** Jsme nevyspalí a unavení, ale na palubě. Do Baganu jezdí denně několik expresních lodí za cenu od $40 (1000 Kč) výš, jedou pár hodin a jsou na nich výhradně cizinci. Pokud je dost vody, ve středu a v neděli jezdí kromě nich také pomalé lodi pro místní, IWT (Inland Water Transport). Ty přijdou na výrazně příznivějších $15 (380 Kč), dovolí užívat si řeku s domorodci celých 15 hodin a je na nich celkem fajn "​ekonomická"​ atmosféra. Z deníku pár let zpátky jsme se dočetli, že pro bílé tváře je to ojedinělý zážitek. Ten sice potvrdit nemůžeme, protože nakonec i na téhle lodi byla cizinců většina, ale pořád lepší než speciální turistická doprava.
  
-Co na lodi stojí za odzkoušení je bar, ten jednak dobře vaří (osobně nevyzkoušeno),​ ale také podává poctivě vychlazený Myanmmar (vyzkoušeno),​ se kterým se hned lépe cestuje. Jediná výtka snad směřuje na nedostatečné zásoby, kdy pivo začalo kvůli žíznivým zápaďákům po obědě docházet. To místní nepijí vůbec a cestování s nimi je báječné. Ačkoliv na začátku byla loď rozdělena na bílou a domorodou polovinu, ta druhá se dříve uvolnila a my jsme se ke zbytku místních přesunuli. Zatímco nám zápaďákům byly určené umělohmotné židle, na druhé půlce se leželo na zemi a to je prostě ​mnohem pohodlnější. Navíc je obyvatelstvo Barmy prostě skvěle přátelské. Mastné ruce? Není problém, nejbližší babička vždy ráda půjčí k utření svůj šátek.+Co na lodi stojí za odzkoušení je bar, ten jednak dobře vaří (osobně nevyzkoušeno),​ ale také podává poctivě vychlazený Myanmmar (vyzkoušeno),​ se kterým se hned lépe cestuje. Jediná výtka snad směřuje na nedostatečné zásoby, kdy pivo začalo kvůli žíznivým zápaďákům po obědě docházet. To místní nepijí vůbec a cestování s nimi je báječné. Ačkoliv na začátku byla loď rozdělena na bílou a domorodou polovinu, ta druhá se dříve uvolnila a my jsme se ke zbytku místních přesunuli. Zatímco nám zápaďákům byly určené umělohmotné židle, na druhé půlce se leželo na zemi a to je mnohem pohodlnější. Navíc je obyvatelstvo Barmy prostě skvěle přátelské. Mastné ruce? Není problém, nejbližší babička vždy ráda půjčí k utření svůj šátek.
  
 {{gallery>:​ims:​16_11_13}} {{gallery>:​ims:​16_11_13}}
  
-Do Baganu dorážíme až pozdě večer, platíme nepříjemný vládní poplatek 25000 Kyatů (500 Kč) za vstup a nastává situace, které jsme se báli: není volné ubytování. Nacházíme sice nějaká za $35 a výše, ale to bychom stejně dobře mohli použít booking přes internet. My hledáme levnější hostel a nakonec se překvapivě daří, přijímá nás přátelká ​barmská rodinka (v hostelu Lucky Seven) a můžeme dnes ještě s dvojicí Angličanů přespat na recepci, a zítra už v pokoji za krásných $12 (300 Kč). To se nedá odmítnout. Nakonec ke všemu zjišťujeme,​ že majitelé nám obětovali i své vlastní matrace. Spí dnes také na recepci, na stolech.+Do Baganu dorážíme až pozdě večer, platíme nepříjemný vládní poplatek 25000 Kyatů (500 Kč) za vstup a nastává situace, které jsme se báli: není volné ubytování. Nacházíme sice nějaká za $35 a výše, ale to bychom stejně dobře mohli použít booking přes internet. My hledáme levnější hostel a nakonec se překvapivě daří, přijímá nás přátelská ​barmská rodinka (v hostelu Lucky Seven) a můžeme dnes ještě s dvojicí Angličanů přespat na recepci, a zítra už v pokoji za krásných $12 (300 Kč). To se nedá odmítnout. Nakonec ke všemu zjišťujeme,​ že majitelé nám obětovali i své vlastní matrace. Spí dnes také na recepci, na stolech.
  
-**14-15. 11.:​** ​Prohlédnou ​Bagan není dost dobře možné ani za několik dní. Něco takového jsme prostě ​ještě neviděli. Obrovskou plochu tu pokrývá přes 2000 chrámů a pagod a projít se po okolí bez toho, aniž by na žádné ​z nich nebylo vidět chce velkou dávku trpělivosti. :-) Dnešní podoba je přitom jen zlomek z celkového počtu 10000 náboženských staveb, které zde stály v 11.-13. století, ještě před velkou vlnou nájezdů z Mongolska. Zatímco před 13. stoletím byl Bagan královské město, centrum učenců a náboženství,​ nájezdy jej proměnili v malou vesnici a postupně upadl do zapomnění.+**14-15. 11.:​** ​Prohlédnout ​Bagan není dost dobře možné ani za několik dní. Něco takového jsme ještě neviděli. Obrovskou plochu tu pokrývá přes 2000 chrámů a pagod a projít se po okolí bez toho, aniž by na žádnou ​z nich nebylo vidět chce velkou dávku trpělivosti. :-) Dnešní podoba je přitom jen zlomek z celkového počtu 10000 náboženských staveb, které zde stály v 11.-13. století, ještě před velkou vlnou nájezdů z Mongolska. Zatímco před 13. stoletím byl Bagan královské město, centrum učenců a náboženství,​ nájezdy jej proměnily v malou vesnici a postupně upadl do zapomnění.
  
-Po areálu jezdíme první den o něco levnějšími koly poháněnými hrubou lidskou silou (námi), druhý den pak přece jen pohodlnější elektromotorkou. Ceny jsou v pohodě: 3000 kyatů za dvě kola a 8000 za motorku (60/160 Kč). Jednotlivá místa asi nemá smysl popisovat, zde je důležitější obrazová dokumentace:​+Po areálu jezdíme první den o něco levnějšími koly poháněnými hrubou lidskou silou (námi), druhý den pak přeci jen pohodlnější elektromotorkou. Ceny jsou v pohodě: 3000 kyatů za dvě kola a 8000 za motorku (60/160 Kč). Jednotlivá místa asi nemá smysl popisovat, zde je důležitější obrazová dokumentace:​
  
 {{gallery>:​ims:​16_11_15}} {{gallery>:​ims:​16_11_15}}
Line 39: Line 39:
 **16. 11.:** Dopoledne si naposledy půjčujeme kola, jedeme po několika dalších pagodách a hlavně do oblíbené restaurace na pivo a na oběd. Ta je trochu dál a my potřebujeme být brzy zpět. V pět hodin nám totiž odjíždí vlak do Yangonu a my bychom ho rádi stihli. Nemáme lístky, ale pokud dorazíme už ve čtyři, měli by nám podržet rezervaci. Lístky jsme se snažili pořídit dříve, ale jednoduše se nepodařilo. **16. 11.:** Dopoledne si naposledy půjčujeme kola, jedeme po několika dalších pagodách a hlavně do oblíbené restaurace na pivo a na oběd. Ta je trochu dál a my potřebujeme být brzy zpět. V pět hodin nám totiž odjíždí vlak do Yangonu a my bychom ho rádi stihli. Nemáme lístky, ale pokud dorazíme už ve čtyři, měli by nám podržet rezervaci. Lístky jsme se snažili pořídit dříve, ale jednoduše se nepodařilo.
  
-První pokus byl předevčírem ve dvě odpoledne. Krom čekajících cestujících celé nádraží spalo. Spal přednosta stanice, spali prodejci lístků, spala ochranka. Když se nakonec povedlo v kanceláři správy budovy někoho najít, ten po sérii telefonátů a probouzení kolegů zjistil, že lístek nám prodají až ve čtyři hodiny. Na nádraží je to 6km do kopce, ale to se nedá nic dělat, vezmeme kola a přijedeme tedy později. Na druhý pokus jsme přijeli něco po čtvrté, abychom zjistili, že lístky také nedostaneme. Obsazení vlaku se píše na papír, a ten prostě na středu ještě není připraven. Bude připraven asi tak ve středu ve čtyři odpoledne. Ale můžou nám zkusit udělat rezervaci, skvělé! Škoda, že nám to neřekli už při prvním stoupání k nádraží.+První pokus proběhl ​předevčírem ve dvě odpoledne. Kromě čekajících cestujících celé nádraží spalo. Spal přednosta stanice, spali prodejci lístků, spala ochranka. Když se nakonec povedlo v kanceláři správy budovy někoho najít, ten po sérii telefonátů a probouzení kolegů zjistil, že lístek nám prodají až ve čtyři hodiny. Na nádraží je to 6 km do kopce, ale to se nedá nic dělat, vezmeme kola a přijedeme tedy později. Na druhý pokus jsme přijeli něco po čtvrté, abychom zjistili, že lístky také nedostaneme. Obsazení vlaku se píše na papír, a ten prostě na středu ještě není připraven. Bude připraven asi tak ve středu ve čtyři odpoledne. Ale můžou nám zkusit udělat rezervaci, skvělé! Škoda, že nám to neřekli už při prvním stoupání k nádraží.
  
 Každopádně dnes lístky máme a můžeme nastoupit. Vlak má několik tříd, ale protože jedeme přes noc a cesta samotná trvá asi 20 hodin, pořizujeme jedinou kategorii lístků s možností spaní na lůžku. Vlak je sice špinavý a nedůvěryhodný,​ ale máme vlastní kupé pro dva! Nejde moc stát (kýve se to) a někdy ani ležet (vagón nadskakuje na kolejích), ale my jsme nadšení. Takový (špinavý) luxus jsme ještě ve vlaku neměli. A to jen za 16000 Kyatů (320 Kč)! Každopádně dnes lístky máme a můžeme nastoupit. Vlak má několik tříd, ale protože jedeme přes noc a cesta samotná trvá asi 20 hodin, pořizujeme jedinou kategorii lístků s možností spaní na lůžku. Vlak je sice špinavý a nedůvěryhodný,​ ale máme vlastní kupé pro dva! Nejde moc stát (kýve se to) a někdy ani ležet (vagón nadskakuje na kolejích), ale my jsme nadšení. Takový (špinavý) luxus jsme ještě ve vlaku neměli. A to jen za 16000 Kyatů (320 Kč)!
denik/16_11_09.txt · Last modified: 2016/12/25 18:01 by transsib