Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- denik:16_11_01 [2016/11/15 14:45] – transsib
+++ denik:16_11_01 [2016/11/15 17:28] – transsib
@@ Line 24: / Line 24: @@
 **2. 11.:** Druhý den brzy ráno konečně vyrážíme na autobus. Asi po 20 minutách čekání se konečně jde řešit povolení. Zuzku si berou na motorku (já nemůžu, snídám polívku ;-)) a jde se vyřizovat. Jede se ke včerejšímu "Turistickému okénku", kde se najednou povolení překvapivě řešit musí a postupně je na papír uděleno asi deset razítek. Ty deseti dalšími razítky potvrzuje generál s deseti medailemi, aby se dokument mohl nechat desetkrát okopírovat a roznést do deseti různých budov. To vše je hotovo asi deset minut po oficiálním odjezdu autobusu, který naštěstí dnes čeká a my se konečně vydáváme cestu. Pouhých pět hodin dlouhou cestu.
-//Pozn. waty: blízko Thajska jsou chrámy stále označovány jako waty, dále od hranic užívají barmský název kyaung. Stejně tak oblečení mnichů zůstává blíž hranic oranžové, zatímco dál do centra země se mění na šafránovou barvu.//
+//Pozn. waty: blízko Thajska jsou chrámy stále označovány jako waty, dále od hranic užívají barmský název kyaung. Stejně jako oblečení mnichů zůstává blíž hranic oranžové, zatímco dál do centra země se mění na šafránovou barvu.//
 {{gallery>:ims:16_11_02a}}
@@ Line 42: / Line 42: @@
 {{gallery>:ims:16_11_04}}
-**5. 11.:** Městečko Nyaungshwe sice leží blízko jezera, ale úplný břeh to není. Ono by to ani jednoduše nešlo, jezero je zarostlé a na mnoha místech pokryté spíše rostlinami a bahnem než vodou. Abychom se k vodě dostali blíže, můžeme si buď v městském přístavu pronajmout loď, nebo u některé z mnoha půjčoven sehnat podstatně levnější kolo. Nezavrhujeme ani jednu variantu, ale na dnešek volíme cestu po zemi. Půjčovné nás přijde na 1500 kyatů na den (30 Kč), což bereme jako poctivou nabídku a vyrážíme. Podél každé strany jezera vede silnice směrem na jih, celé jezero se jednoduše objet nedá, ale kdo stojí o okruh, může uprostřed nasednout i s kolem na loď a nechat se za 8000 Kyatů přepravit přes jezero napříč. My šetříme a tak si vše hezky odšlapeme. :-) Projížďka po zelených polích rýže a kukuřice je skvělá, čas od času projedeme okolo nějakého toho Kyaungu (watu/chrámu) a veškerá panoramata dobře doplňují hory v dálce. Ve spojení s vychlazeným Myanmarem po cestě prostě správná cyklistika.
+**5. 11.:** Městečko Nyaungshwe sice leží blízko jezera, ale úplný břeh to není. Ono by to ani jednoduše nešlo, jezero je zarostlé a na mnoha místech pokryté spíše rostlinami a bahnem než vodou. Abychom se k vodě dostali blíže, můžeme si buď v městském přístavu pronajmout loď, nebo u některé z mnoha půjčoven sehnat podstatně levnější kolo. Nezavrhujeme ani jednu variantu, ale na dnešek volíme cestu po zemi. Půjčovné nás přijde na 1500 kyatů na den (30 Kč), což bereme jako poctivou nabídku a vyrážíme. Podél každé strany jezera vede silnice směrem na jih, celé jezero se jednoduše objet nedá, ale kdo stojí o okruh, může uprostřed nasednout i s kolem na loď a nechat se za 8000 kyatů přepravit přes jezero napříč. My šetříme, takže si vše hezky odšlapeme. :-) Projížďka po zelených polích rýže a kukuřice je skvělá, čas od času projedeme okolo nějakého toho kyaungu (watu/chrámu) a panoramata dobře doplňují hory v dálce. Ve spojení s vychlazeným Myanmarem po cestě správná cyklistika.
 {{gallery>:ims:16_11_05}}
-**6. 11.:** Zatímco včera jsme se drželi výhradně na souši, dnes se naopak vydáme na hladinu jezera. Podařilo se nám sehnat výlet až na jižní konec jezera za 18000 Kyatů (360 Kč), celá cesta trvá okolo sedmi hodin a tak je cena celkem ospravedlnitelná. Kdo sežene více lidí (nám se nepovedlo, do lodi se vejde až pět), získá výlet za pakatel. Na jezeře nejde počítat s žádnou velkou exotikou, do oblasti Inle lake se vydává spousta turistů a většinu jich zde potkáte, ale pár míst (zvlášť vzdálený jižní konec) si kouzlo trhů a domorodého života zachovává. Součástí projížďky je i návštěva "předváděcích akcí", kde omrkneme ruční výrobu bavlněných/hedvábných produktů nebo výrobu cigaret. Vlastně je obojí i přes jasný účel návštěvy dost zajímavé. Co je ale to hlavní na výletu je cesta samotná. Projíždíme přes malé vesničky stojící uprostřed jezera na kůlech, potkáváme malé plovoucí farmy, rybáře nebo děti jedoucí do školy. Některá obydlí mají vodu, kanalizaci i proud (vedení proudu na rozpadlých kůlech nad jezerem je kapitola samotná), některá snad jen tu vodu a to jen díky jezeru pod nimi. Do přístavu do města se vracíme později odpoledne a jdeme relaxovat. Zítra vstáváme ošklivě brzy na vlak, tak ať nezaspíme.
+**6. 11.:** Zatímco včera jsme se drželi výhradně na souši, dnes se naopak vydáme na hladinu jezera. Podařilo se nám sehnat výlet až na jižní konec jezera za 18000 Kyatů (360 Kč), celá cesta trvá okolo sedmi hodin, cena je tudíž celkem ospravedlnitelná. Kdo sežene více lidí (nám se nepovedlo, do lodi se vejde až pět), získá výlet za pakatel. Na jezeře nejde počítat s žádnou velkou exotikou, do oblasti Inle lake se vydává spousta turistů a většinu jich zde potkáte, ale pár míst (zvlášť vzdálený jižní konec) si kouzlo trhů a domorodého života zachovává. Součástí projížďky je i návštěva "předváděcích akcí", kde omrkneme ruční výrobu lotosových/hedvábných produktů nebo výrobu cigaret. Vlastně je obojí i přes jasný účel návštěvy dost zajímavé. Hlavní je ale cesta samotná. Projíždíme přes malé vesničky stojící uprostřed jezera na kůlech, potkáváme malé plovoucí farmy, rybáře nebo děti jedoucí do školy. Některá obydlí mají vodu, kanalizaci i proud (vedení proudu na rozpadlých kůlech nad jezerem je kapitola samotná), některá snad jen tu vodu a to jen díky jezeru pod nimi. Do přístavu do města se vracíme později odpoledne a jdeme relaxovat. Zítra vstáváme ošklivě brzy na vlak, tak ať nezaspíme.
 {{gallery>:ims:16_11_06}}
@@ Line 52: / Line 52: @@
 ===== Kalaw =====
-**7. 11.:** Vlak do města Kalaw neodjíždí přímo od jezera, tak jak bychom si přáli, ale až z města Shwenyaung vzdáleného od našeho Nyaungshwe (aby se to nepletlo) deset kilometrů. Rikša není zrovna levná (7000 kyatů), ale bezpečně to vynahrazuje jízdenka za vlak, která pro první třídu stojí pouhých 1200 kytaů (24 Kč) a my se můžeme nechat do asi 50 km vzdáleného města odvézt celých pět hodin v pohodlných polstrovaných sedačkách. Ty jdou skvěle sklopit do polohy téměř ležmo, jen některé z nich už nelze narovnat zpět. Vlak jede pomalu. Když jsme už si mysleli, že pomaleji to nejde, vlak se bez ohledu zastavil. Musí to tak být, houpání soupravy na kolejích napovídá, že cesta větší rychlostí by pro vlak mohla být také tou poslední.
+**7. 11.:** Vlak do města Kalaw neodjíždí přímo od jezera, jak bychom si přáli, ale až z města Shwenyaung vzdáleného pár kilometrů od našeho Nyaungshwe (aby se to nepletlo). Rikša není zrovna levná (7000 kyatů), ale bezpečně to vynahrazuje jízdenka za vlak, která pro první třídu stojí pouhých 1200 kytaů (24 Kč) a my se můžeme nechat do asi 50 km vzdáleného města odvézt celých 5 hodin v pohodlných polstrovaných sedačkách. Ty jdou skvěle sklopit do polohy téměř ležmo, jen některé z nich už nelze narovnat zpět. Vlak jede pomalu. Když jsme už si mysleli, že pomaleji to nejde, vlak se bez ohledu zastavil. Musí to tak být, houpání soupravy na kolejích napovídá, že cesta větší rychlostí by pro vlak mohla být také tou poslední.
-Do Kalawu dorážíme něco po jedné hodině. Sháníme snad nejlevnější ubytování ve městě za 12000 kyatů (240 Kč pro dva) a rovnou vyrážíme na pochod. Jednak ubytovaní je spíš titěrná garáž, kam se krom postele nic jiného nevejde a pak Kalaw je prostě známý pro své treky po okolí. Dnes volíme kratší cestu ve městě a to do nedalekých jeskyň obydlených stovkami soch budhů a nahoru na Hnee Payu, kde v tureckém sedu již dobrých 500 let shlíží na svět pod sebou Budha. Sice jen jeden, ale za to docela velký a celý pozlacený.
+Do Kalawu dorážíme něco po jedné hodině. Sháníme snad nejlevnější ubytování ve městě za 12000 kyatů (240 Kč pro dva) a rovnou vyrážíme na pochod. Jednak ubytovaní je spíš titěrná garáž, kam se kromě postele nic jiného nevejde a pak Kalaw je známý pro své treky po okolí. Dnes volíme kratší cestu do nedalekých jeskyň obydlených stovkami soch buddhů a nahoru na Hnee Payu, kde v tureckém sedu již dobrých 500 let shlíží na svět pod sebou Buddha. Sice jen jeden, ale za to docela velký a celý pozlacený.
 {{gallery>:ims:16_11_07}}
-**8. 11.:** Včera jsme prošli město, ale hlavní gró Kalawu zůstává v procházkách po širším okolí a to hlavně do místních hill-tribe villages, tedy do původních vesnic místních obyvatel. Jde si zaplatit vedený výlet s průvodcem, ale kdo je šikovný (jako my, samozřejmě), může vyrazit i na vlastní pěst pouze pomoci map dostupných na internetu. Někdy to sice znamená pochod skrz vojenskou základnu (dle cedulí zakázaný, ale nikdo nás nevyhnal) nebo stírání rosy na kolejích vedoucí skrz jinak nepřístupná místa. Ještě, že vlaky tu jezdí jen jednou, dvakrát denně. Obyvatelé v okolí již dávno nežijí tradičním způsobem života, nýbrž užívají výdobytky civilizace jako motorky, elektrický proud nebo plastové lahve. Alespoň krajina okolo je pořád krásná. Máváme, usmíváme se a všude přátelsky procházíme. Kam se hrabe takový výlet ve dvou na velkou turistickou skupinu s průvodcem. Večer, celí uchození, naposledy zalézáme do naší malé garážo-postele a chystáme se na další přesun. Tentokrát zpět do civilizace, do druhého největšího města Myanmaru, do Mandalay!
+**8. 11.:** Včera jsme prošli město, ale hlavní gró Kalawu zůstává v procházkách po širším okolí, hlavně do místních hill-tribe villages, původních vesnic místních obyvatel. Jde si zaplatit vedený výlet s průvodcem, ale kdo je šikovný (jako my, samozřejmě), může vyrazit na vlastní pěst pouze pomoci map dostupných na internetu. Někdy to sice znamená pochod skrz vojenskou základnu (dle cedulí zakázaný, ale nikdo nás nevyhnal) nebo stírání rosy na kolejích vedoucích skrz jinak nepřístupná místa. Ještě, že vlaky tu jezdí jen jednou, dvakrát denně. Obyvatelé v okolí již dávno nežijí tradičním způsobem života, nýbrž užívají výdobytky civilizace jako motorky, elektrický proud nebo plastové lahve. Alespoň krajina okolo je pořád krásná. Máváme, usmíváme se a všude přátelsky procházíme. Kam se hrabe takový výlet ve dvou na velkou turistickou skupinu s průvodcem. Večer, celí uchození, naposledy zalézáme do naší malé garážo-postele a chystáme se na další přesun. Tentokrát zpět do civilizace, do druhého největšího města Myanmaru, do Mandalay!
 {{gallery>:ims:16_11_08}}

User Tools

Site Tools

Differences

Page Tools