User Tools

Site Tools


denik:16_07_21

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revisionPrevious revision
Next revision
Previous revision
denik:16_07_21 [2016/08/16 10:00] transsibdenik:16_07_21 [2016/08/23 19:32] (current) transsib
Line 1: Line 1:
 ====== Pašujeme lodí po Amazonce a zpět do Evropy ====== ====== Pašujeme lodí po Amazonce a zpět do Evropy ======
  
 +**21. 7.:** Dnes přelétáme z Bogoty do Leticie, centra kolumbijské amazonie. Čeká nás cesta do Brazilie a čtyři dny na lodi. Sháníme ještě pár drobností. Součástí jízdenky je sice plná penze, ale knížky k ležení v hamace asi nepodávají. Zachraňuje nás antikvariát, kde kupujeme tematicky zaměřený Ostrov pokladů a odjíždíme na letiště.
  
-**21. 7.:** Dnes elétáme do Leticie. Ačkoliv bychom se rádi prospali, včera kvůli státnímu svátku bylo vše zavřené my tak neměli šanci nakoupit potřebné věci na cestu do Brazílie. Čekají nás čtyři dny na lodiSoučástí jízdenky je sice plná penze, ale knížky k ležení v hamace nepodávají. Zachraňuje nás antikvariát, kde sháníme tematicky zaměřený Ostrov pokladů a po pár dalších obchodech s doplňkovým proviantem odjíždíme na letiště.+Jsme sice na místě hodinu edem a dokonce u vnitrostátních odletů, ale na špatném terminálu. Na přepážce nás rychle informují, žpotřebujeme „otro terminal“ a „rapido, rapido“, a tak utíkáme. Zběžně informujeme prvního taxikáře o naší situaci a ten si naštěstí ví radyPěkně předjíždíme okolní dopravu a za čtvrt hodiny jsme na místě. Naštěstí to není dalekoTeď už jen odbavení, podepsat prohlášení o plné zodpovědnosti za špatný stav našich zavazadel (Zuzky krosna je po celé délce vlastnoručně spravovaná nití) a že není dobrý nápad mít na krosně přidělané karimatky a spacák gumicukem a letíme!
  
-Jsme sice na místě hodinu předem a dokonce u vnitrostátních odletů, ale na špatném terminálu. Na přepážce nás rychle informují, že potřebujeme „otro terminal“ a „rapido, rapido“ a tak utíkáme. Zběžně informujeme prvního taxikáře o naší situaci a ten si naštěstí ví rady. Pěkně předjíždíme okolní dopravu a za čtvrt hodiny jsme na místě. Naštěstí to není daleko. Teď už jen odbavení, podepsat prohlášení o plné zodpovědnosti za špatný stav našich zavazadel (Zuzky krosna je po celé délce spravovaná nití) a že není dobrý nápad mít na krosně přidělané karimatky a spacák gumicukem a letíme! +Zatímco Bogota byla kvůli nadmořské výšce až trochu moc chladná, Leticie je kvůli téměř mořské výšce až nepříjemně teplá. Teplá a vlhká. Už jen cesta s krosnou k ubytování stojí za sprchu. Po příletu se, kdo ví proč, platí na letišti turistická daň 20000COP/osoba (160Kč). Platí ji i kolumbijci a výmluva, že tu turistit nechceme, nepomáhá. Pojedeme lodí rovnou do Brazílie a hned na letišti si tedy necháváme do pasu dát výstupní razítko (to se musí, jinde to nejde). Ačkoliv čekáme ještě v Kolumbii na loď, oficiálně už tu nejsme. Bydlíme trochu mimo město v rodinném domku. U bývalých couchsurferů, dnes levných hosteliérů za fajn 35000COP/noc (280Kč). Je tu skvělá atmosféra a do města jezdíme rikšou za 4000COP (za dva) nebo jako spolujezdci na motorce za 1500COP (12Kč). Rikšy a motorky tu docela dobře nahrazují MHD a jezdí ještě častěji.
- +
-Zatímco Bogota byla kvůli nadmořské výšce až trochu moc chladná, Leticie je kvůli nadmořské výšce až nepříjemně teplá. Teplá a vlhká. Už jen cesta s krosnou k ubytování stojí za sprchu. Po příletu se, kdo ví proč, platí na letišti turistická daň 20000COP/osoba (160Kč). Platí ji i kolumbijci a výmluva, že turistit nechceme, nepomáhá. Pojedeme lodí rovnou do Brazílie a hned na letišti si tedy necháváme do pasu dát výstupní razítko (to se musí, jinde to nejde). Ačkoliv čekáme ještě v Kolumbii na loď, oficiálně už tu nejsme. Bydlíme trochu mimo město v rodinném domku. U bývalých couchsurferů, dnes levných hosteliérů za fajn 35000COP/noc (280Kč). Je tu skvělá atmosféra a do města jezdíme rikšou za 4000COP (za dva) nebo jako spolujezdci na motorce za 1500COP (12Kč). Rikšy a motorky tu docela dobře nahrazují MHD a jezdí ještě častěji.+
  
 {{gallery>:jam:denik:16_07_21}} {{gallery>:jam:denik:16_07_21}}
Line 12: Line 11:
 **22. 7.:** Zatímco včera jsme měli energii na to si dojít si do města jen pro pivo, dnes nás čeká náročnější úkol. Loď odjíždí ve středu a v sobotu - a ta je zrovna zítra. Musíme si tedy sehnat lístky, koupit hamaky a obstarat alespoň trochu ovoce a zeleniny na cestu. Neděláme si ideály, že něco z toho bude na lodi dostupné. **22. 7.:** Zatímco včera jsme měli energii na to si dojít si do města jen pro pivo, dnes nás čeká náročnější úkol. Loď odjíždí ve středu a v sobotu - a ta je zrovna zítra. Musíme si tedy sehnat lístky, koupit hamaky a obstarat alespoň trochu ovoce a zeleniny na cestu. Neděláme si ideály, že něco z toho bude na lodi dostupné.
  
-Pro lístky přecházíme hranice (prostě projdeme pod cedulí Brazílie) do městečka Tabatinga a tam zamíříme k dokům. Jestli to můžeme posoudit, není sezóna a cestujících je málo. Dle průvodce je cena za lístek pro lokální 150, pro turistu okolo 180, maximálně 200 reálů za cestu. Asi vypadáme dostatečně chudě a úspěšně smlouváme cenu pro lokální. Za 4 dny na lodi s jídlem dobré (150reálů = 1150Kč). Teď už si jen skočit na celnici pro vstupní razítko a formality máme vyřízené. Celnice se trochu nevhod nenachází ani na hranicích, ani v docích (je kus dál na hlavní ulici Tabatingy) a tak je lepší si výstupní i vstupní razítka zařídit den předem. Z Kolumbie jsme již oficiálně den vystoupení, teď ještě vstoupit do Brazílie. Ačkoliv to vypadá na bezproblémovou formalitu bez front, celý proces trvá podezřele dlouho. Se Zuzkou žertujeme, že je to kvůli místnímu mizernému internetovému připojení. A opravdu, asi po čtvrt hodině se policista za počítačem omluvně podívá a pronese něco ve stylu „sorry - no internet“. Do hodiny se ale spojení udobří, a my se tak můžeme neoficiálně vrátit na kolumbijskou stranu a dokončit nákupy.+Pro lístky přecházíme hranice (prostě projdeme pod cedulí Brazílie) do městečka Tabatinga a tam zamíříme k dokům. Jestli to můžeme posoudit, není sezóna a cestujících je málo. Dle průvodce je cena za lístek pro lokální 150, pro turistu okolo 180, maximálně 200 realů za cestu. Asi vypadáme dostatečně chudě a úspěšně smlouváme cenu pro lokální. Za 4 dny na lodi s jídlem dobré (150reálů = 1150Kč). Teď už si jen skočit na celnici pro vstupní razítko a formality máme vyřízené. Celnice se trochu nevhod nenachází ani na hranicích, ani v docích (je kus dál na hlavní ulici Tabatingy)a tak je lepší si výstupní i vstupní razítka zařídit den předem. Z Kolumbie jsme již oficiálně den vystoupení, teď ještě vstoupit do Brazílie. Ačkoliv to vypadá na bezproblémovou formalitu bez front, celý proces trvá podezřele dlouho. Se Zuzkou žertujeme, že je to kvůli místnímu mizernému internetovému připojení. A opravdu, asi po čtvrt hodině se policista za počítačem omluvně podívá a pronese něco ve stylu „sorry - no internet“. Do hodiny se ale spojení udobří, a my se tak můžeme neoficiálně vrátit na kolumbijskou stranu a dokončit nákupy.
  
 {{gallery>:jam:denik:16_07_22}} {{gallery>:jam:denik:16_07_22}}
Line 28: Line 27:
 {{gallery>:jam:denik:16_07_24}} {{gallery>:jam:denik:16_07_24}}
  
-**Pozn. celníci:** Ačkoliv blízko hranic, nikdo už nemluvil ani španělsky ani anglicky. Nakonec jsme měli štěstí, angličtinu trochu uměl jeden z vojáků a dokonce měl v Čechách kamaráda, hned se domlouvalo lépe. Ačkoliv překlad "es confiscado - it's confiscated" bychom u odebrání koky zvládli přeložit i sami :-)+**Pozn. celníci:** Ačkoliv blízko hranic, nikdo už nemluví ani španělsky ani anglicky. Nakonec máme štěstí, angličtinu trochu umí jeden z vojáků a dokonce má v Čechách kamaráda, hned se domlouvalo lépe. (Ačkoliv překlad "es confiscado - it's confiscated" bychom u odebrání koky zvládli přeložit i sami:-))
 Co se života na lodi týče, jde v podstatě o velký souvislý odpočinek, čas od času přerušovaný pauzou na jídlo. Vstává se časně, snídaně tvořená rohlíky a kelímkem příliš sladkého kafe je ještě před šestou, oběd po jedenácté a večeře v pět. Vždy to samé, kuře, těstoviny, rýže a fazole. Nic extra, ale jde si na to zvyknout. Jinak člověk leží na palubě nebo se pohupuje v hamace a čte si. Loď má i sprchy, takže kdo se nebojí vody z řeky, není problém se osvěžit. Na palubě je také pár zásuvek, takže vlastně veškerý komfort. Když tak nad tím přemýšlím, ani se nám čtvrtý den večer nechtělo ji opustit. Kdo by plný servis a výhledy na (až překvapivě) širokou Amazonku nechtěl. Co se života na lodi týče, jde v podstatě o velký souvislý odpočinek, čas od času přerušovaný pauzou na jídlo. Vstává se časně, snídaně tvořená rohlíky a kelímkem příliš sladkého kafe je ještě před šestou, oběd po jedenácté a večeře v pět. Vždy to samé, kuře, těstoviny, rýže a fazole. Nic extra, ale jde si na to zvyknout. Jinak člověk leží na palubě nebo se pohupuje v hamace a čte si. Loď má i sprchy, takže kdo se nebojí vody z řeky, není problém se osvěžit. Na palubě je také pár zásuvek, takže vlastně veškerý komfort. Když tak nad tím přemýšlím, ani se nám čtvrtý den večer nechtělo ji opustit. Kdo by plný servis a výhledy na (až překvapivě) širokou Amazonku nechtěl.
  
-**26-28. 7.:** Večer čtvrtého dne přijíždíme k obrovské metropoli uprostřed divoké džungle, městu Manaus. To má přes 2 miliony obyvatel a tvoří uprostřed amazonského pralesa jakousi základnu: pro turistiku, obchod i průmysl. Ačkoliv během plavby jsme na pár měst již narazili, žádné nebylo propojené se zbytkem Brazílie silnicí. Manaus, sice prý dost mizernou, propojen je. Z města se také hojně vyráží na organizované cesty do džungle za divokou zvěří, cestovky jsou takřka na každém rohu a smlouvá se s cenami okolo 150R$ (1100Kč) na den. O cestě jsme přemýšleli, ale musíme stihnout let zpět do Čech a na 29. nacházíme mizerný let, v mizernou dobu, ale jako jediný za použitelnou cenu. Je rozhodnuto.+**26-28. 7.:** Večer čtvrtého dne přijíždíme k obrovské metropoli uprostřed divoké džungle, městu Manaus. To má přes 2 miliony obyvatel a tvoří uprostřed amazonského pralesa jakousi základnu: pro turistiku, obchod i průmysl. Ačkoliv během plavby jsme na pár měst již narazili, žádné nebylo propojené se zbytkem Brazílie silnicí. Manaus, sice prý dost mizernou, ale propojen je. Z města se také hojně vyráží na organizované cesty do džungle za divokou zvěří, cestovky jsou takřka na každém rohu a smlouvá se s cenami okolo 150R$ (1100Kč) na den. O cestě jsme přemýšleli, ale musíme stihnout let zpět do Čech a na 29. nacházíme mizerný let, v mizernou dobu, ale jako jediný za použitelnou cenu. Je rozhodnuto.
  
 {{gallery>:jam:denik:16_07_26}} {{gallery>:jam:denik:16_07_26}}
Line 39: Line 38:
 {{gallery>:jam:denik:16_07_27}} {{gallery>:jam:denik:16_07_27}}
  
-Na let vyrážíme už večer, abychom poseděli několik hodin na báječně klimatizovaném letišti a nastoupili ve 2:45 na spoj nikoliv do Recife, ale do Sao Paula. Přímých letů je dost, ale přes Sao Paulo je to, kdo ví proč, dvakrát tak levnější.+Na letiště vyrážíme už večer, abychom poseděli několik hodin báječně klimatizované hale a nastoupili ve 2:45 na spoj nikoliv do Recife, ale do Sao Paula. Přímých letů je dost, ale přes Sao Paulo je to, kdo ví proč, dvakrát tak levnější.
  
-**29-30. 7.:** Recife není zrovna turistický cíl a není ani příliš hezké. Při cestování po městě má člověk neustálý neurčitý pocit, že není v bezpečné čtvrti a měl by se přesunout více mezi lidi. Jenže v Recife se prostě takové místo hledá těžko. Let zpět máme až druhého srpna a ačkoliv je zde i pár pěkných pláží, na čtyři dny to není. Vyřizujeme tedy pár nutností (viz poznámka) a vyrážíme na výlet do pobřežní vesničky Pipa. Do víkendové destinace pro místní a týdenní pro turisty bažící po plážích, zálivech a surfování.+**29-30. 7.:** Recife není zrovna turistický cíl a není ani příliš hezké. Při cestování po městě má člověk neustálý neurčitý pocit, že není v bezpečné čtvrti a měl by se přesunout více mezi lidi. Jenže v Recife se prostě takové místo hledá těžko. Let zpět máme až druhého srpna a ačkoliv je zde i pár pěkných pláží, na čtyři dny to není. Vyřizujeme tedy několik nutností (viz poznámka) a vyrážíme na výlet do pobřežní vesničky Pipa. Do víkendové destinace pro místní a týdenní destinace pro turisty bažící po plážích, zálivech a surfování.
  
 {{gallery>:jam:denik:16_07_29}} {{gallery>:jam:denik:16_07_29}}
Line 62: Line 61:
  
 [[denik:16_07_15|< Pochod džunglí v parku Tayrona, návrat na chladný jih]] [[denik:16_07_15|< Pochod džunglí v parku Tayrona, návrat na chladný jih]]
- 
  
 {{fbc>}} {{fbc>}}
denik/16_07_21.1471334425.txt.gz · Last modified: 2016/08/16 10:00 by transsib