This shows you the differences between two versions of the page.
Next revision | Previous revisionNext revisionBoth sides next revision | ||
denik:16_07_01 [2016/07/07 05:38] – created transsib | denik:16_07_01 [2016/07/20 16:44] – transsib | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
- | ====== Z jihu na sever Ekvádoru | + | ====== Z jihu na sever Ekvádoru |
**1. 7.:** Abychom nevpadli rovnou do rušných měst Ekvádoru, začínáme zlehka vesničkou blízko národního parku Podocarpus. Ten je rozdělen na část vysokohorskou s nadmořskou výškou 2000+ a část tropickou okolo 1000 mnm. Šplhání do kopců už máme dost, a tak je volba jasná: radší krvelačné mouchy, hady a pavouky. Abychom se dostali do výchozího bodu, jedeme nočním autobusem z Peru, přes hranice do města Loja. Dle slečny na autobuovém nádraží bychom měli dorazit v šest ráno, což zní příjemně pro přestup na další spoje. Jako novinku mají plošně všechny autobusy v Ekvádoru zavedené měření povolené rychlosti a státní dohled. Pro cestující je nejvýraznějším prvkem informační panel zobrazující aktuální rychlost. Nevíme, jak přesně měření funguje, ale přinejmenším my se díky tomu dozvídáme o trvalém překročení povolené rychlosti. Dorážíme v půl čtvrté, což je na devíti hodinové cestě docela slušné zrychlení. | **1. 7.:** Abychom nevpadli rovnou do rušných měst Ekvádoru, začínáme zlehka vesničkou blízko národního parku Podocarpus. Ten je rozdělen na část vysokohorskou s nadmořskou výškou 2000+ a část tropickou okolo 1000 mnm. Šplhání do kopců už máme dost, a tak je volba jasná: radší krvelačné mouchy, hady a pavouky. Abychom se dostali do výchozího bodu, jedeme nočním autobusem z Peru, přes hranice do města Loja. Dle slečny na autobuovém nádraží bychom měli dorazit v šest ráno, což zní příjemně pro přestup na další spoje. Jako novinku mají plošně všechny autobusy v Ekvádoru zavedené měření povolené rychlosti a státní dohled. Pro cestující je nejvýraznějším prvkem informační panel zobrazující aktuální rychlost. Nevíme, jak přesně měření funguje, ale přinejmenším my se díky tomu dozvídáme o trvalém překročení povolené rychlosti. Dorážíme v půl čtvrté, což je na devíti hodinové cestě docela slušné zrychlení. | ||
Line 5: | Line 5: | ||
Naštěstí do Zamory pokračují autobusy i v noci, takže po kafi a aromáticu (místní název pro čaj) opět nasedáme. Konečně vesnička dle našich představ. Zamoru lze vidět celou i z nejnižšího bodu, má levný a chutný market (tedy Zuzce kozí polívka tolik nejede) a pár hotelů. Všechno pro místní, jediné bílé tváře tu jsme my. Kromě blízkého parku je tu další pamětihodnost jen radnice a velké květinové hodiny na kopci (v noci parádně neonově září). Nám to ale nevadí, po noci beze spánku hlavně odpočíváme, | Naštěstí do Zamory pokračují autobusy i v noci, takže po kafi a aromáticu (místní název pro čaj) opět nasedáme. Konečně vesnička dle našich představ. Zamoru lze vidět celou i z nejnižšího bodu, má levný a chutný market (tedy Zuzce kozí polívka tolik nejede) a pár hotelů. Všechno pro místní, jediné bílé tváře tu jsme my. Kromě blízkého parku je tu další pamětihodnost jen radnice a velké květinové hodiny na kopci (v noci parádně neonově září). Nám to ale nevadí, po noci beze spánku hlavně odpočíváme, | ||
- | **2. 7.:** Park Podocarpus je od vesnice vzdálen asi 6km po prašné cestě, vstup je zdarma a strážci parku velmi přátelští. My chceme dnes pokračovat dál ,a tak si kvůli času do parku bereme taxi ($4), ale zpět jdeme pěšky. Treky samotné nejsou nijak dlouhé a projití celého parku je na několik hodin. Kdo by chtěl zůstat na déle, jde přespat v kempu nebo v cabaňos za pěkné $3. Hady sice nevidíme, ale džungle a zvířat je dost. Objevují se staří znamí | + | {{gallery>: |
+ | |||
+ | **2. 7.:** Park Podocarpus je od vesnice vzdálen asi 6km po prašné cestě, vstup je zdarma a strážci parku velmi přátelští. My chceme dnes pokračovat dál ,a tak si kvůli času do parku bereme taxi ($4), ale zpět jdeme pěšky. Treky samotné nejsou nijak dlouhé a projití celého parku je na několik hodin. Kdo by chtěl zůstat na déle, jde přespat v kempu nebo v cabaňos za pěkné $3. Hady sice nevidíme, ale džungle a zvířat je dost. Objevují se staří znamí | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
Odpoledne se vracíme do Zamory a jedeme autobusem zpět přes Loju ($3) až do města Ambato ($20). Cesta nám hraje do karet, autobus je pohodlný a dle slečny u okénka má trvat 14 hodin, přičemž bychom měli dorazit v krásných deset ráno. Opravdu nevíme, kde je chyba, ale odhad příjezdů v Ekvádoru se prostě nedaří. Dorážíme ve čtyři hodiny ráno a tentokrát je zrychlení ještě neuvěřitelnější. Co dělat ve čtyři ráno? Dáváme si horkou čokoládu a kuře s rýží a avokádem, může se to zdát zvláštní snídaně, ale tady (přinejmenším v Ambatě na autobusáku) je to populární. | Odpoledne se vracíme do Zamory a jedeme autobusem zpět přes Loju ($3) až do města Ambato ($20). Cesta nám hraje do karet, autobus je pohodlný a dle slečny u okénka má trvat 14 hodin, přičemž bychom měli dorazit v krásných deset ráno. Opravdu nevíme, kde je chyba, ale odhad příjezdů v Ekvádoru se prostě nedaří. Dorážíme ve čtyři hodiny ráno a tentokrát je zrychlení ještě neuvěřitelnější. Co dělat ve čtyři ráno? Dáváme si horkou čokoládu a kuře s rýží a avokádem, může se to zdát zvláštní snídaně, ale tady (přinejmenším v Ambatě na autobusáku) je to populární. | ||
- | **3. 7.:** Autobusem v půl sedmé konečně vyrážíme do Baňos, známé turistické destinace. Vesnička umístěná v tropických horách má v okolí spoustu treků, ale hlavně a především spoustu horkých pramenů (odtud | + | **3. 7.:** Autobusem v půl sedmé konečně vyrážíme do Baños, známé turistické destinace. Vesnička umístěná v tropických horách má v okolí spoustu treků, ale hlavně a především spoustu horkých pramenů (odtud |
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
**4. 7.:** Zatímco včera jsme sportovali, dnes máme zasloužený odpočinek před cestou dál. Přímo ve vesničce jsou čtyři termální koupaliště. V každém z nich bazény různých teplot a voda plná minerálů, ale překvapivě (příjemně) bez zápachu. Máme tedy poklidné dopoledne a průběžně se vaříme v bazénu s vodou přes 40° a naopak chladíme pod studeným vodopádem tekoucím z hor. Kdybychom se nerozhodli odpoledne odjet do Quita, vydrželi bychom tu v pohodě celý den. Naše cesta ale pokračuje, tak nasedáme na (překvapivě) přímý autobus za slušné $4 a za necelé 4 hodiny se dostáváme do hlavního města Ekvádoru. | **4. 7.:** Zatímco včera jsme sportovali, dnes máme zasloužený odpočinek před cestou dál. Přímo ve vesničce jsou čtyři termální koupaliště. V každém z nich bazény různých teplot a voda plná minerálů, ale překvapivě (příjemně) bez zápachu. Máme tedy poklidné dopoledne a průběžně se vaříme v bazénu s vodou přes 40° a naopak chladíme pod studeným vodopádem tekoucím z hor. Kdybychom se nerozhodli odpoledne odjet do Quita, vydrželi bychom tu v pohodě celý den. Naše cesta ale pokračuje, tak nasedáme na (překvapivě) přímý autobus za slušné $4 a za necelé 4 hodiny se dostáváme do hlavního města Ekvádoru. | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
Snad nic dosud nemělo tak špatnou pověst jako právě Quito. Hodně známých zde okradli nebo přepadli a jsme zvědavi, co čeká nás. Město je protkané autobusovým metrem, tak ačkoliv hned po příjezdu se nás spousta taxikářů snaží přesvědčit o safe taxi trip za $10, daří se nám do centra dostat | Snad nic dosud nemělo tak špatnou pověst jako právě Quito. Hodně známých zde okradli nebo přepadli a jsme zvědavi, co čeká nás. Město je protkané autobusovým metrem, tak ačkoliv hned po příjezdu se nás spousta taxikářů snaží přesvědčit o safe taxi trip za $10, daří se nám do centra dostat | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
**5. 7.:** Nedáváme zlodějům šanci a protože je Quito jen naší přestupní stanicí, po ranní prohlídce několika kostelů pokračujeme dále. Kostely jsou mimochodem krásné jak z venku, tak i zevnitř bohatou výzdobou, krásnými stropy a všudepřítomným zlatem. Je bohužel zakázáno fotit, tak jen malá ukázka. :-) Odpoledne opět odmítáme taxi a pokračujeme veřejnou dopravou. Quito leží v úzkém údolí a na mapě tvoří jakousi tlustou housenku. Přijeli jsme z jihu, ale tentokrát potřebujeme na sever k hranicím a tedy na přesně opačné autobusové nádraží. V průvodci je popsaná složitá cesta, ale v zásadě stačí pokračovat zelenými autobusy Trole na konečnou trolejbusu (nejlepší nasednout rovnou do trolejbusu, dál nemůže) a poté ze stejného nástupiště pokračovat zeleným Trolem (C5) až na severní nádraží. | **5. 7.:** Nedáváme zlodějům šanci a protože je Quito jen naší přestupní stanicí, po ranní prohlídce několika kostelů pokračujeme dále. Kostely jsou mimochodem krásné jak z venku, tak i zevnitř bohatou výzdobou, krásnými stropy a všudepřítomným zlatem. Je bohužel zakázáno fotit, tak jen malá ukázka. :-) Odpoledne opět odmítáme taxi a pokračujeme veřejnou dopravou. Quito leží v úzkém údolí a na mapě tvoří jakousi tlustou housenku. Přijeli jsme z jihu, ale tentokrát potřebujeme na sever k hranicím a tedy na přesně opačné autobusové nádraží. V průvodci je popsaná složitá cesta, ale v zásadě stačí pokračovat zelenými autobusy Trole na konečnou trolejbusu (nejlepší nasednout rovnou do trolejbusu, dál nemůže) a poté ze stejného nástupiště pokračovat zeleným Trolem (C5) až na severní nádraží. | ||
Line 20: | Line 30: | ||
Na Kolumbijské straně ještě s posledními paprsky slunce vyrážíme na krásnou katedrálu Las Lajas. Postavenou uprostřed údolí, částečně ve skále a částečně na mostě. Za večera osvětlená jako... no názor nemáme ucelený. Viz foto a video. Po hodině nevěřícného zírání jedeme zpět a tentokrát pokračujeme nočním autobusem na sever do města Cali, do hluboké Kolumbie! | Na Kolumbijské straně ještě s posledními paprsky slunce vyrážíme na krásnou katedrálu Las Lajas. Postavenou uprostřed údolí, částečně ve skále a částečně na mostě. Za večera osvětlená jako... no názor nemáme ucelený. Viz foto a video. Po hodině nevěřícného zírání jedeme zpět a tentokrát pokračujeme nočním autobusem na sever do města Cali, do hluboké Kolumbie! | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | {{ youtube> | ||
**Pozn měna v Ekvádoru: | **Pozn měna v Ekvádoru: | ||
+ | |||
+ | [[denik: | ||
+ | |||
+ | {{fbc>}} |