This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revisionLast revisionBoth sides next revision | ||
denik:16_06_16 [2016/06/28 07:48] – transsib | denik:16_06_16 [2016/06/30 07:48] – transsib | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
====== Salkantay trail komfortně a levně, aneb na Machu Picchu bez agentury ====== | ====== Salkantay trail komfortně a levně, aneb na Machu Picchu bez agentury ====== | ||
- | **16. 6.:** Přijíždíme do Cusca téměř za svítání. Sice máme před sebou celý den, ale na prohlídku čas nebude. Chystáme se vyrazit na Salkantay trek, na pětidenní pochod přes hory končící blízko Aguas Calientes, u výchozího místa pro výlety na Machu Picchu. V průvodci se dočtete, že trek lze podniknout jedině s průvodcem. Turistické společnosti se vám budou snažit tvrdit to samé. Pokud se ale nedáte a prozkoumáte informace na internetu, zjistíte, že celé pohoří je přístupné i jednotlivcům a dokonce do vesničky pod ním jezdí pravidelně mikrobusy. Sice budeme muset sbalit krosny a vybavit se jídlem na pět dní, ale za tu svobodu a úsporu peněz to stojí. Nejlevnější tour přijdou na $200 a ty nejdražší atakují hranici $1000 (opravdu tisíce dolarů). Neváháme | + | **16. 6.:** Přijíždíme do Cusca téměř za svítání. Sice máme před sebou celý den, ale na prohlídku čas nebude. Chystáme se vyrazit na Salkantay trek, na pětidenní pochod přes hory končící blízko Aguas Calientes, u výchozího místa pro výlety na Machu Picchu. V průvodci se dočtete, že trek lze podniknout jedině s průvodcem. Turistické společnosti se vám budou snažit tvrdit to samé. Pokud se ale nedáte a prozkoumáte informace na internetu, zjistíte, že celé pohoří je přístupné i jednotlivcům a dokonce do vesničky pod ním jezdí pravidelně mikrobusy. Sice budeme muset sbalit krosny a vybavit se jídlem na pět dní, ale za tu svobodu a úsporu peněz to stojí. Nejlevnější tour přijdou na $200 a ty nejdražší atakují hranici $1000 (opravdu tisíce dolarů). Neváháme, nakupujeme jídlo a za 70SOL (490Kč) si ještě půjčujeme teplé spacáky. Chystáme se spát u ledovcového jezera ve 4300 m n.m. a tam bychom se s naší originální výbavou nemuseli dočkat rána. Plně vybaveni (jídlo, spacáky, litr lihu a věrná plechovka od tuňáka) jdeme spát co nejdříve, společnosti běžně vyrážejí od 3-4 ráno, my si dáváme budík před šestou. |
- | **17. 6.:** Trochu před sedmou dorážíme na ulici Arcopata, odkud na rohu odjíždí mikrobusy do vesničky jménem Mollepata. | + | **17. 6.:** Trochu před sedmou dorážíme na ulici Arcopata, odkud na rohu odjíždí mikrobusy do vesničky jménem Mollepata. |
- | Odpoledne šplháme ještě o 400 metrů výš a ubytováváme se u laguny Humantay Ccocha. Do šesté hodiny se sice ještě v okolí prochází ostatní lidé z tour, ale později zůstáváme nahoře sami. Je to snad nejkrásnější místo, kde jsme kdy spali. Ve výšce 4300 m n.m. se leskne barevná laguna napájená sněhem z hor tyčících se vysoko nad ní. Odstíny jsou v celé škále zelené a mísí se s odrazy hor na hladině. Voda je ledová, ale i tak nám to nedá a alespoň na chvilku plaveme. Aby toho nebylo málo, měsíc je téměř v úplňku a při čistém nebi si ani nepotřebujeme svítit. Ostatně některé z fotek (ty s hvězdami na obloze | + | {{gallery> |
- | **18. 6.:** Budí nás padající kameny. Po okolních svazích | + | Odpoledne šplháme ještě o 400 metrů výš a ubytováváme |
- | **19. 6.:** Z 4000 m n.m. sestupujme údolím co nejdále. Co ujdeme dneska, ušetříme si zítra při pochodu na incké naleziště poblíž Machu Picchu. Během dne se mění příroda i počasí. Jak sestupujeme níže, začíná nám vedro, zelená divočina a bohužel i nezbytný kousavý hmyz. Sice ne komáři, ale snad ještě horší (hlavně početnější) krvežíznivé mušky a přerostlá hovada. Ačkoliv jsme s nebezpečím počítali a vybavili se protihmyzím sprejem s výmluvným názvem Selva (džungle), hmyz se tak jednoduše nedá a rád se s námi kamarádí dál. Po asi 18km pochodu se poprvé usidlujeme v oficiálním kempu v 2500 m n.m.. Civilizace má jednu nespornou výhodu, zase tu prodávají pivo. A jednu nespornou nevýhodu, civilizaci samotnou. V okolí obydlí jsou psi, ty místní obzvláště hladoví. Večer přicházíme o tašku se všemi instantními polévkami, bramborovou kaší a musli tyčinkami. Zítřejší vaření bude chudší. | + | {{gallery> |
- | **20. 6.:** Pokračujeme údolím k vesnicím | + | **18. 6.:** Budí nás padající kameny. Po okolních svazích se procházejí krávy |
- | **21. 6.:** Ráno je všude neproniknutelná mlha. Nevidíme na pár metrů, natožpak na Machu Picchu ležící na druhém kopci. Nedá se nic dělat, alespoň si je představujeme. Scházíme z kopce k hydroelektrárně, | + | {{gallery> |
- | **22. 6.:** Okolo deváté vyrážíme šplhat. | + | **19. 6.:** Z 4000 m n.m. sestupujme údolím co nejdále. Co ujdeme dneska, ušetříme si zítra při pochodu na incké naleziště na dohled |
- | {{url>https:// | + | {{gallery>:jam: |
- | [[https:// | + | |
- | **Info pro případ podobné cesty:** //Průvodce je nutný pouze na Inka trail, jiné cesty jdou jít na vlastní pěst a je to větší pohoda. V případě Salkantaye se nemusí platit vůbec nic, jen hromadná doprava do Mollepaty (15SOL) a případně za příplatek i o něco výš až do konečné v Soraypampě. Pokud pojedete výš, rozhodně se první den nemusí vstávat na autobus v pět/šest ráno, desátá je i s rezervou v pohodě. Jídlo s sebou musí vystačit na tři dny, dál jde koupit něco v obchodě. Lístky na Machu Picchu se nemusí pořizovat předem, ale klidně až na místě a levněji.// | + | **20. 6.:** Pokračujeme údolím k vesnicím a dál pod největší stoupání na dnešní cestě. Dokupujeme včera ztracené zásoby a potkáváme brazilce Mauricia. S tím sháníme oběd od prodavačky v místním koloniálu (rybu s rýží za 8SOL, 56kč) a popíjíme jedno či dvě piva a dál pokračujeme společně. Stoupání je z 2000 do 2800 m n.m., kdy přelézáme horu, abychom se dostali k inckým památkám Llactapata na jejím hřebeni. Část památek je opravená, část zarostlá a nejde procházet. Každopádně je z místa krásný výhled do druhého údolí a nad ním položené Machu Picchu. Rovná plocha navíc vyloženě vyzývá ke stanování. To je zas trochu neoficiální, |
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | **21. 6.:** Ráno je všude neproniknutelná mlha. Nevidíme na pár metrů, natožpak na Machu Picchu ležící na protějším kopci. Nedá se nic dělat, alespoň si je představujeme. Scházíme z kopce k hydroelektrárně, | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | **22. 6.:** Okolo deváté vyrážíme šplhat. Machu Picchu je od údolí vzdálené asi hodinu a půl prudkých schodů a je schované v sedle mezi horou Cerro Machupicchu a Huchuypicchu. Ze zdola není skoro vidět a není se čemu divit, že tak dlouho odolávalo odhalení. O jeho existenci věděli jen lidé v okolních vesničkách a na veřejnost ho přivedl až roku 1911 americký profesor Hiram Bingham, který procházel údolím a jeho lokaci mu ukázal místní farmář. Machu Picchu samotné bylo postavené okolo roku 1450 jako sídlo inckého vládce Pachacuteca Inca Yupanqui. Na to, jak je rozsáhlé a propracované, | ||
+ | |||
+ | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | {{url> | ||
+ | |||
+ | **Info pro případ podobné cesty:** //Průvodce je nutný pouze na Inka trail, jiné cesty lze jít na vlastní pěst a je to větší pohoda. V případě Salkantaye se nemusí platit vůbec nic, jen hromadná doprava do Mollepaty (15SOL) a případně za příplatek i o něco výš až do konečné v Soraypampě. Pokud pojedete výš, rozhodně se první den nemusí vstávat na autobus v pět/šest ráno, desátá je i s rezervou v pohodě. Jídlo s sebou musí vystačit na tři dny, dál jde koupit něco v obchodě. Lístky na Machu Picchu se nemusí pořizovat předem, ale klidně až na místě a levněji.// | ||
+ | |||
+ | [[denik: | ||
+ | |||
+ | {{fbc>}} |