User Tools

Site Tools


denik:16_07_01

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
denik:16_07_01 [2016/07/20 16:44]
transsib
denik:16_07_01 [2016/07/28 05:41] (current)
transsib
Line 1: Line 1:
 ====== Z jihu na sever Ekvádoru za pět dní ====== ====== Z jihu na sever Ekvádoru za pět dní ======
  
-**1. 7.:** Abychom nevpadli rovnou do rušných měst Ekvádoru, začínáme zlehka vesničkou blízko národního parku Podocarpus. Ten je rozdělen na část vysokohorskou s nadmořskou výškou 2000+ a část tropickou okolo 1000 mnm. Šplhání do kopců už máme dost, a tak je volba jasná: radší krvelačné mouchy, hady a pavouky. Abychom se dostali do výchozího bodu, jedeme nočním autobusem z Peru, přes hranice do města Loja. Dle slečny na autobuovém nádraží bychom měli dorazit v šest ráno, což zní příjemně pro přestup na další spoje. Jako novinku mají plošně všechny autobusy v Ekvádoru zavedené měření povolené rychlosti a státní dohled. Pro cestující je nejvýraznějším prvkem informační panel zobrazující aktuální rychlost. Nevíme, jak přesně měření funguje, ale přinejmenším my se díky tomu dozvídáme o trvalém překročení povolené rychlosti. Dorážíme v půl čtvrté, což je na devíti hodinové cestě docela slušné zrychlení.+**1. 7.:** Abychom nevpadli rovnou do rušných měst Ekvádoru, začínáme zlehka vesničkou blízko národního parku Podocarpus. Ten je rozdělen na část vysokohorskou s nadmořskou výškou 2000+ a část tropickou okolo 1000 m n.m.. Šplhání do kopců už máme dost, a tak je volba jasná: radškrvelačné mouchy, hady a pavouky. Abychom se dostali do výchozího bodu, jedeme nočním autobusem z Peru, přes hranice do města Loja. Dle slečny na autobuovém nádraží bychom měli dorazit v šest ráno, což zní příjemně pro přestup na další spoje. Jako novinku mají plošně všechny autobusy v Ekvádoru zavedené měření povolené rychlosti a státní dohled. Pro cestující je nejvýraznějším prvkem informační panel zobrazující aktuální rychlost. Nevíme, jak přesně měření funguje, ale přinejmenším my se díky tomu dozvídáme o trvalém překročení povolené rychlosti. Dorážíme v půl čtvrté, což je na devíti hodinové cestě docela slušné zrychlení.
  
 Naštěstí do Zamory pokračují autobusy i v noci, takže po kafi a aromáticu (místní název pro čaj) opět nasedáme. Konečně vesnička dle našich představ. Zamoru lze vidět celou i z nejnižšího bodu, má levný a chutný market (tedy Zuzce kozí polívka tolik nejede) a pár hotelů. Všechno pro místní, jediné bílé tváře tu jsme my. Kromě blízkého parku je tu další pamětihodnost jen radnice a velké květinové hodiny na kopci (v noci parádně neonově září). Nám to ale nevadí, po noci beze spánku hlavně odpočíváme,​ užíváme tropické podnebí (na které účinkuje vychlazené pivo) a na trek vyrazíme až zítra ráno. Naštěstí do Zamory pokračují autobusy i v noci, takže po kafi a aromáticu (místní název pro čaj) opět nasedáme. Konečně vesnička dle našich představ. Zamoru lze vidět celou i z nejnižšího bodu, má levný a chutný market (tedy Zuzce kozí polívka tolik nejede) a pár hotelů. Všechno pro místní, jediné bílé tváře tu jsme my. Kromě blízkého parku je tu další pamětihodnost jen radnice a velké květinové hodiny na kopci (v noci parádně neonově září). Nám to ale nevadí, po noci beze spánku hlavně odpočíváme,​ užíváme tropické podnebí (na které účinkuje vychlazené pivo) a na trek vyrazíme až zítra ráno.
denik/16_07_01.txt · Last modified: 2016/07/28 05:41 by transsib