Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- denik:16_06_16 [2016/06/30 05:30] – transsib
+++ denik:16_06_16 [2016/06/30 05:34] – transsib
@@ Line 11: / Line 11: @@
 {{gallery>:jam:denik:16_06_17b}}
-**18. 6.:** Budí nás padající kameny. Po okolních svazích se procházejí krávy a ke spánku mnoho úcty nemají. Brzo ale mizí, a my tak zůstáváme u laguny až do desáté hodiny. Ostatně stejně čekáme, až nám rozmrzne plechovka k přípravě snídaně. Organizované výlety vyráží se svítáním a my jsme tak zas vděčni za naši svobodu. Na cestě navíc v podstatě nikoho nepotkáváme a první výletníky doháníme až okolo druhé. Dnes je v plánu přechod sedla u hory Salkantay, ta samotná je vysoká 6271 m n.m., nicméně sedlo je o něco níže v 4600 m n.m.. Pro nás to bohužel znamená sestoupat z 4300 do 3900 a znovu nahoru. Stoupání v takové výšce není zrovna pohodlné, ale už si zvykáme na zadýchávání. Okolo třetí porážíme nejvyšší bod výletu a po oslavě vínem a piscem (místní, ne nijak zvlášť dobrý alkohol) sbíháme do údolí k přenocování. Chodíme spát docela brzo, denní pochod unavuje a tma je brzy. Okolo páté stanujeme a po osmé už usínáme. S večerem doháníme zájezdy, ale do velkých tábořišť se nám nechce. Usínáme tedy kousek výše, v poli kamení. Máme krásné schované místo, jediný rovný plácek mezi obrovskou skalkou. Nevýhoda by se ale našla, místo má oblíbené i okolní skot, a my tak před stavbou stanu několik minut vyklízíme kravince, aby bylo kde stavět. Jak dokazuje fotka, i tak se spí pohodlně.
+**18. 6.:** Budí nás padající kameny. Po okolních svazích se procházejí krávy a ke spánku mnoho úcty nemají. Brzo ale mizí, a my tak zůstáváme u laguny až do desáté hodiny. Ostatně stejně čekáme, až nám rozmrzne plechovka k přípravě snídaně. Organizované výlety vyráží se svítáním a my jsme tak zas vděčni za naši svobodu. Na cestě navíc v podstatě nikoho nepotkáváme a první výletníky doháníme až okolo druhé. Dnes je v plánu přechod sedla u hory Salkantay, ta samotná je vysoká 6271 m n.m., nicméně sedlo je o něco níže v 4600 m n.m.. Pro nás to bohužel znamená sestoupat z 4300 do 3900 a znovu nahoru. Stoupání v takové výšce není zrovna pohodlné, ale už si zvykáme na zadýchávání. Po pětihodinovém výstupu porážíme nejvyšší bod výletu a po oslavě vínem a piscem (místní, ne nijak zvlášť dobrý alkohol) sbíháme do údolí k přenocování. Chodíme spát docela brzo, denní pochod unavuje a tma je brzy. Okolo páté stanujeme a po osmé už usínáme. S večerem doháníme zájezdy, ale do velkých tábořišť se nám nechce. Usínáme tedy kousek výše, v poli kamení. Máme krásné schované místo, jediný rovný plácek mezi obrovskou skalkou. Nevýhoda by se ale našla, místo má oblíbené i okolní skot, a my tak před stavbou stanu několik minut vyklízíme kravince, aby bylo kde stavět. Jak dokazuje fotka, i tak se spí pohodlně.
 {{gallery>:jam:denik:16_06_18}}

User Tools

Site Tools

Differences

Page Tools