User Tools

Site Tools


denik:16_05_27

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revisionPrevious revision
Next revision
Previous revision
Last revisionBoth sides next revision
denik:16_05_27 [2016/06/05 05:28] transsibdenik:16_05_27 [2016/06/05 13:37] transsib
Line 17: Line 17:
 **29. 5.:** Opouštíme Potosí a chystáme se přejet do ještě hezčího hlavního města Bolívie – Sucre. Po asi hodině hledání správného autobusového nádraží (je jich tu několik), konečně dorážíme do budovy tak moderní,že v okolí poměrně ční. V podstatě ihned kupujeme lístky na autobus a než stíháme dorazit na nástupiště, autobus odjíždí. Naštěstí nás ale posílají ven před nádraží. Autobus se potřebuje otočit a bude projíždět okolo ještě jednou, stačí mávnout a jedeme! **29. 5.:** Opouštíme Potosí a chystáme se přejet do ještě hezčího hlavního města Bolívie – Sucre. Po asi hodině hledání správného autobusového nádraží (je jich tu několik), konečně dorážíme do budovy tak moderní,že v okolí poměrně ční. V podstatě ihned kupujeme lístky na autobus a než stíháme dorazit na nástupiště, autobus odjíždí. Naštěstí nás ale posílají ven před nádraží. Autobus se potřebuje otočit a bude projíždět okolo ještě jednou, stačí mávnout a jedeme!
  
-Sucre je přibližně stejně velké jako Potosí (250-300 tis. ob), ale je položené podstatně níže (pouze 2800 m n.m.), takže nás vítá teplo! Co si ale zachovává, je značně kopcovitý terén. Ostatně i ubytování máme na kopci nad městem. Krásný výhled, pohodlné vycházení, horší návraty. Scházíme do města a narážíme na sváteční průvod. Panenku Marii (pravděpodobně) vezou na autě a přesouvají do kostela; za ní pochodují uniformě oblečení žáci katolických škol a celému uskupení dodává rytmus dechová pochodová kapela. Jestli v Bolívii něco neladí, jsou to dechové pochodové kapely. Chvilku se snažíme rozeznávat zamýšlenou melodii, ale ne a ne se podařit.+Sucre je přibližně stejně velké jako Potosí (250-300 tis. ob), ale je položené podstatně níže (pouze 2800 m n.m.), takže nás vítá teplo! Co si ale zachovává, je značně kopcovitý terén. Ostatně i ubytování máme na kopci nad městem. Krásný výhled, pohodlné vycházení, horší návraty. Scházíme do města a narážíme na sváteční průvod. Panenku Marii (pravděpodobně) vezou na autě a přesouvají do kostela; za ní pochodují uniformě oblečení žáci katolických škol a celému uskupení dodává rytmus dechová pochodová kapela. Jestli nám v Bolívii něco neladí, jsou to právě dechové pochodové kapely. Chvilku se snažíme rozeznávat zamýšlenou melodii, ale ne a ne se podařit.
  
 {{ youtube>7R191yAITRU?small }} {{ youtube>7R191yAITRU?small }}
Line 23: Line 23:
 **30. 5.:** Vyrážíme na důkladnější prohlídku! Město je pojmenováno podle prvního (vlastně druhého, první byl na pár měsíců Simón Bolívar, odtud Bolívie) prezidenta Antonia José de Sucre a oficiálně je hlavním městem Bolívie. Ve skutečnosti je označení trochu diskutabilní, protože vláda i prezident sídlí od konce 19. stol. v podstatně větším La Pazu a v Sucre zůstala pouze moc jurisdikční. A možná to není úplně špatně, město si zachovalo ráz menšího, ale bohatého města a vyhnulo se výraznějším architektonickým změnám. I díky tomu je dnes označeno jako národní dědictví UNESCA... a ulice jsou neuvěřitelně zaplněné advokátními kanceláři. **30. 5.:** Vyrážíme na důkladnější prohlídku! Město je pojmenováno podle prvního (vlastně druhého, první byl na pár měsíců Simón Bolívar, odtud Bolívie) prezidenta Antonia José de Sucre a oficiálně je hlavním městem Bolívie. Ve skutečnosti je označení trochu diskutabilní, protože vláda i prezident sídlí od konce 19. stol. v podstatně větším La Pazu a v Sucre zůstala pouze moc jurisdikční. A možná to není úplně špatně, město si zachovalo ráz menšího, ale bohatého města a vyhnulo se výraznějším architektonickým změnám. I díky tomu je dnes označeno jako národní dědictví UNESCA... a ulice jsou neuvěřitelně zaplněné advokátními kanceláři.
  
-Po náročném dni je potřeba se důkladně osvěžit a my nacházíme dobře vyhlížející zamřížované okénko (ostatně cedule Liquers lecos vypovídá) a dostáváme mrazivě vychlazené pivo s překvapivým názvem Judas. Voltáž 7% a planoucí etiketa nás v pobožné zemi udivuje, nicméně pivo chutná výborně. Kombinujeme s pizzou od babičky (speciální stánek s malou troubou na malou pizzu, vyráběné sériově) a jdeme se usadit na hlavní náměstí. Odplata za požitkářský život však přichází vzápětí, jsme přepadeni! Poprvé na cestě, já si odnáším poškrábaný nos a ústa, Zuzka rameno. Silný vítr shodil kus vysoké palmy a člověk by nevěřil, jak to z té výšky bolí. No nemáme si komu postěžovat, tak se rozhodujeme (hlavně já) pro druhou pizzu a pivo radši dopíjíme dál od stromů.+Po náročném dni je potřeba se důkladně osvěžit a my nacházíme dobře vyhlížející zamřížované okénko (ostatně cedule Liquers lecos vypovídá) a dostáváme mrazivě vychlazené pivo s překvapivým názvem Judas. Voltáž 7% a planoucí etiketa nás v pobožné zemi udivuje, nicméně pivo chutná výborně. Kombinujeme s pizzou od babičky (speciální stánek s malou troubou na malou pizzu, vyráběné sériově) a jdeme se usadit na hlavní náměstí. Odplata za požitkářský život však přichází vzápětí, jsme přepadeni! Poprvé na cestě, já si odnáším poškrábaný nos a ústa, Zuzka rameno. Silný vítr shodil kus vysoké palmy a člověk by nevěřil, jak to z té výšky bolí. No nemáme si komu postěžovat, tak se rozhodujeme (dobře, hlavně já) pro druhou pizzu a pivo radši dopíjíme dál od stromů.
  
 {{gallery>:jam:denik:16_05_30}} {{gallery>:jam:denik:16_05_30}}
denik/16_05_27.txt · Last modified: 2016/06/13 05:58 by transsib