This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revisionLast revisionBoth sides next revision | ||
denik:16_05_19 [2016/05/30 02:02] – transsib | denik:16_05_19 [2016/06/05 05:29] – transsib | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
- | ====== | + | ====== |
**19. 5.:** Jedeme ve třech, na cestu z Aldea Luny se k nám přidává Blair, 20letý kluk ze Skotska. Je to trochu pako, ale je s ním zábava. Nejí zeleninu, básní o smažené čokoládě, | **19. 5.:** Jedeme ve třech, na cestu z Aldea Luny se k nám přidává Blair, 20letý kluk ze Skotska. Je to trochu pako, ale je s ním zábava. Nejí zeleninu, básní o smažené čokoládě, | ||
Line 9: | Line 10: | ||
{{gallery>: | {{gallery>: | ||
- | **21. 5.:** Ráno vstáváme do ledového dne a plánujeme přejet na sever k hranicím s Bolivií. Jezdí zde jen lokální autobusy, které sice postrádají tradiční argentinský komfort, ale za to jsou konečně za rozumnou cenu. To nám naprosto vyhovuje. Nejdříve přejíždíme asi 30km na sever do města Tilcara (13 pesos, 22 kč). Není to ošklivé město, ale oproti předchozí Purmamarce trochu postrádá kouzlo barevného divokého západu. Necháváme tady Blaira, který zůstává v Argentině a my jedeme 200km na sever (130 pesos, 220 kč) do hraničního města La Quiaca. To je od bolivijských hranic vzdálené doslova co by kamenem dohodil. La Quiaca leží na jedné straně řeky, Villazon, bolivijské město, leží na druhé. K přejití hranic stačí krátká procházka po mostě. Dříve vedla do Bolivie i železnice, ta už je dnes bohužel zrušená a připomínají ji pouze koleje zarostlé trávou a právě jeden z mostů sloužící jako hraniční přechod. My se nicméně k přechodu už dneska nechystáme a večer zůstáváme na teoreticky bezpečnější argentinské straně. Je sobota večer, prázdno a zavřeno. Nacházíme v naší historii zatím nejlevnější hostel (120 pesos za pokoj, 200kč), kam západní turista snad nikdy nepáchl. Hostel je vybavený (slušně řečeno) velmi střídmě a my se tak nerozpakujeme a na terase na lihu vaříme večeři ze zbytků nalezených v batohu. :-) | + | **21. 5.:** Ráno vstáváme do ledového dne a plánujeme přejet na sever k hranicím s Bolivií. Jezdí zde jen lokální autobusy, které sice postrádají tradiční argentinský komfort, ale za to jsou konečně za rozumnou cenu. To nám naprosto vyhovuje. Nejdříve přejíždíme asi 30km na sever do města Tilcara (13 pesos, 22 kč). Není to ošklivé město, ale oproti předchozí Purmamarce trochu postrádá kouzlo barevného divokého západu. Necháváme tady Blaira, který zůstává v Argentině a my jedeme 200km na sever (130 pesos, 220 kč) do hraničního města La Quiaca. To je od bolivijských hranic vzdálené doslova co by kamenem dohodil. La Quiaca leží na jedné straně řeky, Villazon, bolivijské město, leží na druhé. K přejití hranic stačí krátká procházka po mostě. Dříve vedla do Bolivie i železnice, ta už je dnes bohužel zrušená a připomínají ji pouze koleje zarostlé trávou a právě jeden z mostů slouží jako hraniční přechod. My se nicméně k přechodu už dneska nechystáme a večer zůstáváme na teoreticky bezpečnější argentinské straně. Je sobota večer, prázdno a zavřeno. Nacházíme v naší historii zatím nejlevnější hostel (120 pesos za pokoj, 200kč), kam západní turista snad nikdy nepáchl. Hostel je vybavený (slušně řečeno) velmi střídmě a my se tak nerozpakujeme a na terase na lihu vaříme večeři ze zbytků nalezených v batohu. :-) |
{{gallery>: | {{gallery>: | ||
Line 28: | Line 29: | ||
{{gallery>: | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | {{ youtube> | ||
**24. 5.:** Včas si všímáme, že v Bolívii je jiný čas než v Argentině (popravdě jen díky recepčnímu, | **24. 5.:** Včas si všímáme, že v Bolívii je jiný čas než v Argentině (popravdě jen díky recepčnímu, | ||
Line 36: | Line 39: | ||
{{gallery>: | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | {{ youtube> | ||
**26. 5.:** Dnešní plán: pelikáni. Zatímco včera jsme viděli jen pár nespolečenských kousků, dnešní laguny jsou pelikánů plné a máme je doslova, co by kamenem dohodil. :-) Jednoho až překvapí, jak jsou to zvířata činorodá a pohyblivá, ale to nejde s těmi ze ZOO čekajícími na pravidelnou krmi prostě srovnávat. Po laguně pokračujeme dál okolo sice neaktivní, ale kouřící sopky a dolů na začátek solné pláně. Tady se táhne železniční trať spojující bolivijské Uyuni a chilskou Antofagastu, | **26. 5.:** Dnešní plán: pelikáni. Zatímco včera jsme viděli jen pár nespolečenských kousků, dnešní laguny jsou pelikánů plné a máme je doslova, co by kamenem dohodil. :-) Jednoho až překvapí, jak jsou to zvířata činorodá a pohyblivá, ale to nejde s těmi ze ZOO čekajícími na pravidelnou krmi prostě srovnávat. Po laguně pokračujeme dál okolo sice neaktivní, ale kouřící sopky a dolů na začátek solné pláně. Tady se táhne železniční trať spojující bolivijské Uyuni a chilskou Antofagastu, | ||
Line 42: | Line 47: | ||
{{gallery>: | {{gallery>: | ||
+ | |||
+ | {{ youtube> | ||
**27. 5.:** Mrzneme. Myšlenka, že solná pláň bude vyhřátá od slunce a není tedy potřeba oblékat tolik vrstev se ukázala jako mylná. Vyrážíme za tmy přes zcela hladkou pláň a přijíždíme na „ostrov“, | **27. 5.:** Mrzneme. Myšlenka, že solná pláň bude vyhřátá od slunce a není tedy potřeba oblékat tolik vrstev se ukázala jako mylná. Vyrážíme za tmy přes zcela hladkou pláň a přijíždíme na „ostrov“, | ||
Line 49: | Line 56: | ||
Náš zájezd končí a my stojíme v městě Uyuni ponecháni napospas svému osudu. Od teď dál zas vše na svých bedrech, žádná připravená jídla ani svačinky. Nedá se svítit, pokračujeme! | Náš zájezd končí a my stojíme v městě Uyuni ponecháni napospas svému osudu. Od teď dál zas vše na svých bedrech, žádná připravená jídla ani svačinky. Nedá se svítit, pokračujeme! | ||
- | [[denik: | + | [[denik: |
{{fbc>}} | {{fbc>}} | ||