Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- denik:16_04_26 [2016/05/04 06:13] – transsib
+++ denik:16_04_26 [2016/05/21 05:32] (current) – transsib
@@ Line 33: / Line 33: @@
 {{gallery>:jam:denik:16_04_30}}
-Odpoledne míříme na rozvaliny a archeologické naleziště //Pukara de Quitor//, opevnění z 10. století našeho letopočtu, které přežilo až do století 16., kdy podlehlo španělským kolonialistům (mimochodem na území San Pedra je osídlení datováno od 10.000 let před n.l.). Na místě zbyly převážně rozvaliny zdí a náznaky původních budov – kuchyně, stáje a ložnice. Vidíme i pár až podezřele zachovaných hliněných indiánských hlav, těm tedy přisuzujeme původ podstatně mladší. :-) Ke vstupu dorážíme okolo šesté nebo sedmé. Vůbec si nejsme jisti časem, na většině zařízení zůstává šest večer, telefon ukazuje sedmou. Kanadší turisté říkají sedmou, zřízenec hlídající naleziště také sedmou a v tom případě, že tedy už zavírá. Google říká, že je šest. Aby se v tom čert vyznal. Každopádně prohlídku musíme odložit na zítra a jdeme se alespoň projít po okolí. Večer nacházíme jediný městský obchod s pivem, který má ale slušnou nabídku a lahváče Escuda s voltáží 5,5% a dobrou mírou 1,2L, odpočíváme a nabíráme energii na zítřek. ;-)
+Odpoledne míříme na rozvaliny a archeologické naleziště //Pukara de Quitor//, opevnění z 10. století našeho letopočtu, které přežilo až do století 16., kdy podlehlo španělským kolonialistům (mimochodem na území San Pedra je osídlení datováno od 10.000 let před n.l.). Na místě zbyly převážně rozvaliny zdí a náznaky původních budov – kuchyně, stáje a ložnice. Vidíme i pár až podezřele zachovaných hliněných indiánských hlav, těm tedy přisuzujeme původ podstatně mladší. :-) Ke vstupu dorážíme okolo šesté nebo sedmé. Vůbec si nejsme jisti časem, na většině zařízení zůstává šest večer, telefon ukazuje sedmou. Kanadší turisté říkají sedmou, zřízenec hlídající naleziště také sedmou a v tom případě, že tedy už zavírá. Google říká, že je šest. Aby se v tom čert vyznal. Každopádně prohlídku musíme odložit na zítra a jdeme se alespoň projít po okolí. Večer nacházíme jediný městský obchod s pivem, který má ale slušnou nabídku a lahváče Escuda s voltáží 5,5% a dobrou mírou 1,2l, odpočíváme a nabíráme energii na zítřek. ;-)
 {{gallery>:jam:denik:16_05_01a}}
-**1. 4.:** Když už jsme se tak trochu náhodou dostali do Atacamy, jdeme užít okolí. Autobus dál nám jede až zítra ráno a my máme celý den zde. Po pláních Atacamy je tu možno zakoupit spousta organizovaných zájezdů, ale cenou ani časovým rozvrhem nás zrovna nelákají. Raději si děláme zájezd vlastní. Dopoledne znovu zkoušíme (tentokrát již úspěšně) naleziště //Pukara de Quitor// a odpoledne půjčujeme kola a vyrážíme na vlastní pěst. Jedeme na příbližně 43 kilometrů dlouhý okruh přes údolí měsíce - //Valle la Luna//, které dost přesvědčivě měsíční krajinu připomíná. Je to jedno z nejsušších míst planety, směs písku, kamení, vysokých dun i hor. Část působí zasněženým dojmem, ale ve skutečnosti se jedná o velmi tvrdý povrch ze soli, na který se nedá ani sednout. Kus cesty mimo silnici nacházíme i opuštěnou budovu, postavenou z průhledných solných kamenů. Testujeme olíznutím, kuchyně nedostatkem soli netrpěla. Cestování není žádná sranda, na kole jedeme ve výšce okolo 3000 metrů nad mořem (ani o tom nevíme) a cesty jsou dost tvrdé a hrbolaté. Kvůli prostředí tu byl i testován prototyp Mars Roveru, asi aby si zvykl na tu řídkou atmosféru. :-) Nicméně krásná cesta (krom pár mršin okolo cesty). Vracíme se za tmy, ztahaní, ale spokojení.
+**1. 4.:** Když už jsme se tak trochu náhodou dostali do Atacamy, jdeme užít okolí. Autobus dál nám jede až zítra ráno a my máme celý den zde. Po pláních Atacamy je tu možno zakoupit spousta organizovaných zájezdů, ale cenou ani časovým rozvrhem nás zrovna nelákají. Raději si děláme zájezd vlastní. Dopoledne znovu zkoušíme (tentokrát již úspěšně) naleziště //Pukara de Quitor// a odpoledne půjčujeme kola a vyrážíme na vlastní pěst. Jedeme na příbližně 43 kilometrů dlouhý okruh přes údolí měsíce - //Valle la Luna//, které dost přesvědčivě měsíční krajinu připomíná. Je to jedno z nejsušších míst planety, směs písku, kamení, vysokých dun i hor. Část působí zasněženým dojmem, ale ve skutečnosti se jedná o velmi tvrdý povrch ze soli, na který se nedá ani sednout. Kus cesty mimo silnici nacházíme i opuštěnou budovu, postavenou z průhledných solných kamenů. Testujeme olíznutím, kuchyně nedostatkem soli netrpěla. Cestování není žádná sranda, na kole jedeme ve výšce okolo 3000 metrů nad mořem (ani o tom nevíme) a cesty jsou dost tvrdé a hrbolaté. Kvůli prostředí tu byl i testován prototyp Mars Roveru, asi aby si zvykl na tu řídkou atmosféru. :-) Nicméně krásná cesta (krom pár mršin okolo). Vracíme se za tmy, ztahaní, ale spokojení.
 {{gallery>:jam:denik:16_05_01b}}
@@ Line 47: / Line 47: @@
 Přijíždíme do města Salta a jdeme se připravit na další část výletu bez kontaktu z civilizací. Příští dva týdny budeme dobrovolničit v podhůří And, v místě bez signálu a bez elektřiny! :-)
-[[denik:16_04_10|< Farmářem v Chile za 14 dní]]
+[[denik:16_04_10|< Farmářem v Chile za 14 dní]] | [[denik:16_05_02|Do divočiny a hor na severu Argentiny >]]
 {{fbc>}}

User Tools

Site Tools

Differences

Page Tools