Okolo druhé ráno se ubytováváme! Hotel je stále ještě otevřený! Opět horká sprcha!

Tusismus zjevně Maroko poctivě přeměnil a místo trochy dobrodružství čeká hosta i v těch nejlepvnějších hostelích veškeré pohodlí. Ráno vycházíme do ulic, koukáme na hady a opičky, ale nejvíce na obrovský zástup stánku s pomerančovým džusem (opravdovým!)! Za necelých 10 korun je to báječná koupě. Procházíme medinu, vše pečlivě ochutnáváme (cukrová třtina!, rohlíčky s marockým marcipánem…) a v rozsáhlých nákupních uličkách vybíráme dárky. Navečer ještě pochod okolo hradeb a šnečí polívka (dobrá) a pečené žaludy (špatné). Nebýt toho, že Zuzce začíná být špatně (lokální voda), vše supr.