User Tools

Site Tools


denik:14_08_21

21. 9. 3:00 - Konečně jsem byl vyplivnut letadlem v Da Nangu. Kdo chce okusit pravý vietnamský lowcost, Vietjet je ideální volbou. Pro ostatní včetně osob se slabšími nervy radši jinou společnost. Jen pro zábavu: let je postupně odsouván na pozdější dobu, informace na obrazovkách jsou neaktuální/jiné/nepravdivé (lze zvolit cokoliv) a ještě si o Vás myslí, že chcete letadlo vyhodit do povětří a pět hodin po odbavení (před čtyřmi se mělo odlétat) musíte jít přebalit krosnu kvůli notebooku. ;-)

V Da Nangu je naštěstí letiště blízko města a tak beru bagáž a vydávám se na noční procházku. Překvapivě jsou všechny hostely zavřené, až nakonec narážím na jeden (Funtastic hostel), kam zalézt jde - i ve čtyři ráno se zde popíjí pivo. To zní dobře. Je sice plno, ale po krátkém pokecání můžu aspoň přespat v recepci. Hostel má natolik pohodovou atmosféru, že tu na dva další dny končím a do původně plánovaného Hoi Anu jen zajedu.

Téhož dne odpoledne - přece jen pár hodin spánku nebylo příliš výživných, tak dnes jen půjčuju kolo a jedu po okolí. Jde se dostat až k plážím a s trochou stoupání i k 67m (ve V. nejvyšší) vysoké soše budhy, která na město z dohlíží z hor. Nejedná se o ledajakou sochu, ale o “lady budhu”, ztvárnění budhy v podobě docela pěkné dívky. Večer ještě sedím na pivu na pláži a zakecávám se vietnaským rybářem. Krátké povídání končí pozváním na skvělou grilovanou rybu, kteréž maso se společně se zeleninou zabalí do rýžového papíru, namočí v omáčce a pojídá, bezvadné.

22. 8. Po včerejší projížďce na kole si trochu víc věřím a půjčuju motorku. Chci se vydat do malého městečka Hoi An a na blízké mramorové hory, je to sem vlastně také nejlevnější způsob dopravy. Hoi An není špatný - lze zde najít lokální pivovary (malé za 3 koruny! kvůli motorce dávám jen tři…) a pochutiny všeho druhu (báječné je Café 99). Jinak ale jde o pěkné, nicméně neskutečně turistické místo. Na turismus je zde zaměřené téměř vše a v centru je každý první dům obchod se suvenýry a každý druhý restaurace. Mramorové hory jsou o poznání klidnější (jsem tam hodinu před zavíračkou) a jdou krásně prolézat. Uvnitř hor jsou jeskyně a v nich sedící a strážící budhové (z mramoru), atmosféra moc pěkná. Hory jsem si užil hezky do setmění, při návratu mě pak už jen trochu překvapilo, že moje motorka nemá světla - respektive má, ale ne že by jediné z nich svítilo. Doprava zde trochu připomíná velké mraveniště, každý Vietnamec si nese svůj kousek dřívka jinam a všichni se snaží správně proplést. I když má Da Nang o poznání klidnější dopravu než Saigon, návrat do hostelu byl zážitek. :-) Večer jdeme šťastné návraty oslavit.

23. 8. Po oslavování návratu mě pěkně bolí hlava. Navíc je příšerný vedro, kombinace obojího dost hrozná. Stíhám tak jen koupit a ztratit lístek na autobus a odpoledne (po získání náhradního, překvapivě zadarmo) se vydat na další pokračování cesty.

denik/14_08_21.txt · Last modified: 2015/11/25 20:12 by 127.0.0.1