11. 8. Plán je přejet do hlavního města Vientiane a z něho přes hranice do Thajska. Pár dní nám ale ještě zbývá, tak nakonec nevolíme náročnou 30h cestu přímo z Phongsálí, ale přibližně poloviční přes Luang Prabang a dobře děláme. Bereme o pár Kipů dražší noční autobus, leží se dobře a navíc v noci navíc vypadá jako startující raketa. Pravda, dělá nám to trochu mžitky před očima.
12. 8. Do LP dorážíme po páté ráno, což nás jedině těší. Vidíme tradiční obdarovávání do oražova oblečených mnichů rýží a také stíháme ranní market, normálně bychom se takhle brzo z postele určitě nevykopali. Pak půjčujeme motorku (nejlevnější doprava po okolí) a vyrážíme k vodopádům Tad Sae. Nejsou sice největší, ale o to méně je tu ostatních turistů. Navíc tu mají slony, ne že bychom to dělali, ale za 120Kipů se člověk může na tlustokožci projet. Ostatně i pozorovat slona ve vodopádech je zážitek, dle jeho vzoru lezeme do vody též a užíváme koupání v džungli tentokrát bez pijavic.
13. 8. Ještě projíždíme okolí řek Nam Ou a Mekongu a zlatý Wat Boupha Vipassnaram. Sice leje (ostatně to tu skoro furt), ale je bezvadně. Završujeme pivem a hlavě skvělou laoskou masáží, člověk netuší, co všechno v těle má. Navečer už vyrážka do Vientiane a vlakem směr Thajsko!
