7. 8. Cesta do Muang Khua. Hned po ránu nás čeká místní klasika, smlouvání ceny za loď nahoru po řece. Moc nás až do Muang Khua nejede (my), tak to jde o něco hůř. Nakonec končíme na ceně 140 tisíc (v Čechách bychom za to koupili loď i s kapitánem), což je snad jen trochu nad cenou. Loď s námi na část cesty sdílí místní a někdy se nestačíme divit, kde všude vystupují. Po cestě jsou malé vesničky přístupné jen po vodě a někdy zmizí i celá rodinka (rodiče, malé děcko, nevidomá babička) do džungle, kde snad není vůbec nic. Cesta má dle kapitána trvat 4-5 hodin. Trvá 7 hodin, což bereme jako standardní odchylku. Dorážíme večer a protože je během chvilky tma, nezbývá nám, než sehnat ubytování (zas bungalovy u řeky) a jít na jídlo a pivo.

8. 8. MK je podstatně méně turistický než NK. Asi v půl šesté nás budí vyhrávání místního rozhlasu a předčítání vládních zpráv, celé to trvá hodinu. Ve městě se pravděpodobně koná ranní market, protože po blízkém lanovém mostě přejíždí neuvěřitelné množství motorek vydávajících neuvěřitelný hluk. Pozitivní je, že užíváme o něco více vesničtější život, na druhou stranu ale přicházíme o nabídky treků (je tu jedna nesnesitelně drahá společnost), ale třeba také o internet, který Zuzka potřebuje k práci a o teplou vodu, což vlastně ani problém není. Ve městě potkáváme další bílé tváře a společně podnikáme vlastní trek do přírody - viz fotky, ty stromy s miskou jsou kaučukovníky. Společně pojídáme i večeři a to takzvanou “bamboo dinner”, což je moc chutně upravený bambus a k tomu vejce a rýže. Pokud se povede vstát, zítra okolo sedmé zamíříme dál do Phongsalí.