1-2. 8. Dnes je na programu cestování po vlastních a to do hor Cangshan, lezeme (lanovkou) k chrámu Zhonghe a potom dál po “mračné” cestě v horách. Bereme i stan a spacáky, doufaje v nepřítomnost rysů, medvědů i místní speciality - giant squirrel (obrovská veverka). Cesta i výhledy jsou skvělé, dokud se na nás nenavalí mlha a s ní i déšť. Trochu poprchává celý den, ale to co má přijít bylo velkým překvapením. Zdoláváme většinu cesty a končíme ještě stále nahoře (okolo 2650m) u zatím vyschlého vodopádu Qingbi. Prší stále víc a tak zavrhujeme stan (beztak není kde postavit) a volíme poblíž stojící menší altánek, doufaje, že do rána bude lépe. Prší velmi poctivě a jsme rádi, že altán stojí na trochu vyvýšeném místě, protože nepřestává lít po dalších 14 hodin. Vyschlý vodopád se do rána mění v rozbouřený a most, po kterém jsme včera přecházeli, je částečně pod vodou. Inu, když si užít přírodu, tak až do morku kostí. Prší i při cestě do města a vlastně průběžně po celý den. Zvykáme si na monzunové období.

Odpoledne ještě ochutnáváme místní specialitu - smažený sýr. V celé Číně není sýr prakticky možné sehnat, tak se těšíme a trochu obáváme. Sýr jsou hluboce smažené úzké plátky a vše je pocukrované, no neurazilo nás to, ale sýr to není. Čína nepřestává překvapovat, nebo už ani ne?

Vracíme se do Kunmingu na pivo s Marinou a dál nějak do Laosu, způsob necháváme náhodě.