This is an old revision of the document!

---

31.7. Do Dalí jsme přijeli trochu odpočinout od velkých čínských měst, kterým se člověk při cestování na jih prostě nevyhne. Aspoň na tři dny do přírody a do vesnic. Dalí je rozdělené na starou a novou část, my míříme do té staré pod hory Cangshan a k jezeru Erhai. Je to tak trochu turistické centrum, ale naštěstí hlavně pro Číňany a ceny jsou v pohodě (pokoj 70J noc, jídlo 15-30J). Hned ráno vyrážíme k jezeru a abychom toho viděli co nejvíce (vůbec ne kvůli lenosti) si půjčujeme motorku a jezdíme po cestách i necestách v okolních vesnicích u jezera. Snad jen škoda, že se nedá koupat. Dva odvážlivce sice vidíme, ale na to bychom potřebovali čínskou kůži a hlavně zažívání. Po okolí jsou všude vidět farmářské osady, pěstuje se hlavně kukuřice a velké části silnic slouží k jejímu sušení na prudkém slunci. Suší se poctivě, do večera jsme oba spálení. Na fotce je také ještě sbírání šneků z řeky, ty je možné večer pojídat naložené v oleji a chilli. Vůbec lokákní zdroje jsou hojně využívány, stačí ukázat do kádě, vybrat patřičné ryby/kraby/kobylky/šneky/nespočet zeleniny a během chvilky je vše připravené. My volíme alespoň tu zeleninu, je vynikající.

1-2. 8. Dnes je na programu cestování po vlastních a to do hor Cangshan, lezeme (lanovkou) k chrámu Zhonghe a potom dál po “mračné” cestě v horách. Bereme i stan a spacáky, doufaje v nepřítomnost rysů, medvědů i místní speciality - giant squirrel (obrovská veverka). Cesta i výhledy jsou skvělé, dokud se na nás nenavalí mlha s ní i déšť. Trochu poprchává celý den, ale to co má přijít bylo velkým překvapením. Zdoláváme většinu cesty a končíme ještě stále nahoře (okolo 2650m) u zatím vyschlého vodopádu Qingbi. Prší stále víc a tak zavhrhujeme stan (beztak není kde postavit) a volíme poblíž stojící menší altánek, doufaje, že do rána bude lépe. Prší velmi poctivě a jsme rádi, že altán stojí na trochu vyvýšeném místě, protože nepřestává lít po dalších 14 hodin. Vyschlý vodopád se do rána mění v rozbouřený a most, po kterém jsme včera přecházeli je částečně pod vodou. Inu, když si užít přírodu, tak až do morku kostí. Prší i při cestě do města a vlastně průběžně po celý den. Zvykáme si na monzunové období.