27. 7. Věrni tradici prázdných památek těsně před zavíračkou dáváme budík na osmou a vstáváme v půl jedenáctý. Vyrážíme opět trochu pozdě, ale dle zkušeností to nemůže uškodit. Tentokrát všechno nečekaně klape, dle znaků (židle, tanečník, krychle) hbitě odhadujeme správný autobus, kupujeme lístky a během chvilky jdeme. I přestup je pohodový a my se okolo druhé vydáváme slézt horu Qingcheng Shan. Proti nám se valí doslova stovky čínských turistů, což je skvělé znamení. Průvodce doporučuje navštěvovat památky za kuropění, nám se však osvědčil zcela opačný přístup. Nutno poznamenat, že mnohem pohodlnější. Nahoře na hoře je už krásně prázdno a z pagody také skvělý rozhled na okolní vrcholky hor. Scházíme opět dolu a ještě stíháme poslední přímý autobus do Chengdu. Okolo desáté (původně osmé) máme sraz se Zuzkou K. a domluvenou večeři a pivo, už se těšíme!

28. 7. Dnes mokneme, přišla předzvěst budoucích monzunů a prší poctivě! Během pár minut je člověk celý promočený (žádná změna oproti zpocenému normálu) a nejlepší je se schovat na půl hodiny do nejbližší hospody. Také trochu nakupujeme a vystáváme obří frontu na vlakové lístky - i tak je plno a dostáváme rezervaci jen na hard seat, no stále lepší než poslední no seat. Odpoledne máme ještě jednou sraz se Zuzkou K., se kterou nás čekají opulentní hody. Po roce odjíždí z Číny, velmi dobře se domluví a my díky tomu jdeme do výborné restaurace s jídlem, které konečně opravdu chceme (obvykle používáme obrázky nebo ukazujeme na jídla ostatních hostů) a přinejmenším já se jím přejídám na celý den. Škoda jen krátkého setkání, Zuzka K. musí na letadlo zpět a my pokračovat dál - v plánu je Dalí a Laos, tak vzhůru na vlak!