Tak jsme v Xi'anu, po výlezu na Velkou čínskou zeď bez odpočinku, po noci strávené v hospodě, po 40 hodinách bez spánku, jsme konečně tu! Máme zarezervovaný hostel a přesnou adresu, tak už jen pár minut cesty taxíkem a spát, co se může stát. Vystupujeme na nádraží, pro jistotu rovnou kupujeme lístky do Chengdu (tentokrát raději na spaní) a jdeme hledat odvoz. Nejnižší nabídku dostáváme od rikšáka a za 20 juanů nás bere na místo. Problém nastává, když postupně mění výraz a ani po dotazování kolemjdoucích nemůže najít správnou adresu. Po půl hodině zastavuje před zjevně špatným hotelem a nastává další půlhodina odmítání a dohadování se. Hledá se dál a cesta přitom nenápadně směřuje zpět na nádraží. Nakonec zastavujeme před hostelem asi 200m od nádraží a nemaje sílu na další vyjednávání, jdeme to zkusit tam. V prvních třech hostelech je plno, ale ve čtvrtém (opět se smutným smajlíkem kvality) se chytáme. Děláme dobře, protože spíme blízko centra, za pěknou cenu a v parádním apartmá. Po dlouhé cestě volíme day off a neděláme v podstatě nic, až na večerní návštěvu trhu s neskutečně chutným jídlem. Ať už pálivé buráky s feferonkami nebo placka naplněná smaženou zeleninou - no paráda. Nebýt následující noci, kdy nám to místní přepálený olej oplatil, bylo by to skvělé.

Druhý den razíme na Terakotovu armádu (z 3.stol.př.n.l., císař Čchin), vstupné činí neskutečných 150 juanů, ale když už jsme tu… Zážitek kvalitní, ale vlastně tak trochu odpovídá všem fotkám, co člověk najde na internetu - jen jsou vojáci k vidění z poněkud větší vzdálenosti.

Večer další poflakování, k večeři chobotnice, památky a život v hotelu - to je to pravé komerční cestování.